Pedagog už většinou ve druhé, někdy i v první třídě pozná, jestli má dítě poruchu učení.

„Mám ve třídě žáka s takovým problémem, ale tatínek to bohužel nechce uznat. I to se někdy stává,“ říká učitelka prvního stupně ZŠ ve Strakonicích. V takovém případě prý kantoři doporučují návštěvu pedagogicko psychologické poradny, kde konkrétní problém odhalí a pomohou ho rodičům řešit.

„Informovanost o poruchách učení je mezi rodiči velká. Záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo chce dítěti skutečně pomoci, jiný si přijde jen pro potvrzení, aby učitelé dítěti ulevili,“ říká Daniela Hanušová ze strakonické pedagogicko psychologické poradny. Ve škole to například znamená více procvičování látky, kratší diktáty nebo i mírnější nebo slovní známkování.

„Takové hodnocení je vůči ostatním nespravedlivé. Ale i prvňáčci to chápou a berou, že má jejich kamarád problém, když jim to vysvětlíte,“ dodává učitelka.

Ve třídách prý většinou bývají 3 až 4 děti s poruchami. Celá třída kvůli nim většinou zpomalí výuku. V důsledku to ale, spíš než markantní zpoždění, znamená větší procvičování látky.

„Skvělé by bylo, kdyby měla každá škola svého speciálního pedagoga. Dá se tak v zárodku zachytit mnoho problémů. A nahradit i péče, kterou by měli dětem věnovat rodiče. Ze strakonických škol je jen na ZŠ Dukelská. Nejsou na to peníze,“ upozorňuje na nedostatek Hanušová.

Speciální školu doporučuje většinou učitel dítěti, které už od první třídy základní školy nezvládá tak z poloviny učivo. „Ne všichni rodiče ale na takovou možnost přistoupí, i když by to bylo pro dítě mnohdy vhodnější. A tak je možné řešit takovou situaci i individuálním výukovým plánem,“ dodává kantorka.