Ze 17. století se dochovala i jména některých učitelů. Kronika zmiňuje taková jména jako Samuel Libertin, Johanes Abner, Vojtěch Holý a mnoho dalších. Tehdejší kantoři se uplatňovali také jako písaři, zpěváci či skladatelé hudby.

Úspěšní žáci

Z dobových záznamů také vyplývá skutečnost, že celá řada bývalých žáků školy v Radomyšli již v 17. století úspěšně pokračovala ve studiích na středních, dokonce i vysokých školách. „Nelze neuvést místního rodáka Tomáše Blažka, který již roku 1602 na pražské jezuitské akademii získal vysokoškolský titul bakaláře. Mnozí další bývalí žáci poté absolvovali studia na gymnáziu v Písku, Českých Budějovicích či Strakonicích,“ zmínil historii starosty Městyse Radomyšl Luboš Peterka.

V 18. století potřebám školní výuky sloužila dřevěná budova, která byla postavena před rokem 1772. Jednalo se o čp. 25, které se nacházelo na místě současné křižovatky na Sedlici a Osek. Děti z Radomyšle, ale i okolních vesnic jako je Velká Turná a Rojice zde tehdy navštěvovaly jednotřídní farní školu. Ta ale při rozsáhlém požáru 12. června 1833 vyhořela. Nějaký čas se poté provizorně vyučovalo v 1. patře nové radnice na současném Maltézském náměstí. V letech 1847-1849 byla prostřednictvím sbírky občanů postavena nová jednopatrová dřevěná budova na náměstí a to na místě Čížkovské chalupy proti radnici. Dostala číslo popisné 68 a to má dodnes. I tato bohužel lehla popelem. V letech 1847 až 1849 byla na stejném místě vystavěna budova nová a již kamenná. Nová školní budova tehdy navázala na stavbu sousedního Blažkovského gruntu čp. 28 a tím prostor náměstí získal dnešní půdorys. V současné době je tento objekt využíván jako zdravotní středisko.

Katovice mají novou MŠ.
VIDEO: Školka, která má srdce. Děti v Katovicích dostaly obrovský dárek

O více než třicet let později bylo potřeba navýšit kapacitu a přistavělo se tzv. západní křídlo. V této budově se vyučovalo až do roku 1973, kdy do této chvíle jí prošlo více než 5000 žáků. Nejprve ji navštěvovali pouze žáci tzv. obecné školy, tedy děti od 1. do 5. třídy a od roku 1937, přibyli i žáci 6. až 9. ročníku a ti navštěvovali již školu měšťanskou.

Zahájení stavby se opožďovalo, chyběli lidi

V budově „staré školy“ v Radomyšli se děti učily až do roku 1973. Ale to, co bylo skvělé před 100 lety, nemusí platit v sedmdesátých letech 20. století.

Tehdejší ředitel školy Jan Sklenář, který vedl školu od roku 1951 do 1979, popisuje stav budovy a způsob učení v Souboru nedostatků v ZDŠ v Radomyšli a odůvodnění nutnosti výstavby nové školy, který byl zaslán k vyšším instancím 10.dubna 1965: „Žádám znovu o zařazení do plánu na rok 1966 – 1967 výstavbu nové školy v Radomyšli, neboť současná situace v staré školní budově se natolik zhoršila, že zde nebude již možno vyučovat,“ uvádí v úvodu dokumentu a dále pokračuje: „Několikrát byla již stavba nové školy v plánu, ale vždy byla vyškrtnuta, neboť takových nevyhovujících škol se v tehdejší době našlo v našem kraji mnohem více.“

Osmá žádost

Zabrala až osmá žádost na Ministerstvo školství a doplněná o důkladný rozbor doložený i fotografiemi. To zabralo, po ministerské návštěvě bylo KNV (Krajskému národnímu výboru) v Českých Budějovicích doporučeno zařadit zahájení výstavby nové budovy na druhé čtvrtletí roku 1968. Přípravy dokumentace se zhostil Stavoprojekt Sezimovo Ústí a byl vypracován projekt nové školy, jejíž výstavba měla stát 7 milionů korun.

V daném termínu se ale stavět nezačalo, protože Pozemní stavby n.p. České Budějovice, který měl být zhotovitelem stavby tvrdil, že nemá dělníky a chtěl posunout termín zahájení na rok 1970. A tak v období podzimu čekalo zástupce obce a školy několik různých urgentních jednání na ministerstvu školství, KNV a dalších instancích a se stavebníky nic nepohnulo, lidi neměli. Pak vedení školy objíždělo okolní obce a JZD a vyzískalo příslib 13 občanů, že budou na stavbě školy pracovat. Pracovnice školy a družinářka Alena Šrámková z dobových dokumentů zjistila: „Kromě 10 pracovníků podle možnosti a potřeby vypomůže příležitostně, 8 pracovníků JZD by mohlo pracovat přes zimu do 31. března 1969 a občané s učitelským sborem se zavázali odpracovat 4260 hodin.“ Až toto pomohlo a 5. listopadu 1968 bylo konečně vše odsouhlaseno, stavba mohla začít. Předání staveniště proběhlo 27. listopadu téhož roku. V nové budově se začalo vyučovat 1. února 1973.

V době stavby mělo městečko Radomyšl spolu s Kaleticemi, Leskovicemi a Domanicemi celkem 869 obyvatel.

Pohled do minulosti:

Jak vypadal pedagogický sbor v roce 1969?:

Ředitel školy v Radomyšli: Jan Sklenář

Zástupce ředitele: Milan Prášil

V jednotlivých třídách učili tito učitelé:

1. třída Božena Hulačová

2. třída Ludmila Prášilová

3. a 4.třída Hana Ovesná

5. třída Zdeňka Mrázová

6. a Jarmila Štětinová

6. b Jaroslava Karasová

7. a Brigita Kreibichová

7. b Karel Suchárek

8. třída Václav Turek

9. a Ludmila Tesařová

9. b Vlasta Klasová

Bez třídnictví byli učitelé: Anna Divišová, Václava Kantorová, Jiří Bláha

V rozmezí let 1968 až 1973 byla v Radomyšli vystavěna současná školní budova. Ale její přípravu a stavbu samotnou provázelo mnoho starostí co se týkalo jak materiálu, tak hlavně nedostatku pracovníků, kteří školu stavěli.

Ke slavnostnímu otevření nové školy došlo 26. ledna roku 1973, pravidelná výuka byla zahájena s účinností od 1. února téhož roku. Školní budova měla již tehdy k dispozici 11 učeben, dále odbornou učebnu fyziky, chemie, přírodopisu a výtvarné výchovy. Budova školy rovněž zahrnovala školní dílnu, cvičnou kuchyni, tělocvičnu a kabinety pro učitele. Nechyběla ani školní družina a klub, jídelna s vývařovnou. Z toho lze usoudit, že nově vystavěná budova tehdy patřila k nejmodernějším školám v celém kraji.

Oslavy výročí se uskuteční v pátek 19. května od 15 hodin na podiu před školou, ve vnitřních prostorách a na asfaltovém hřišti.