První žáčci se v současné Základní škole Bavorov začali učit před sto lety. Před čtvrt stoletím se stal ředitelem Alois Gribáč. Letos však z funkce odchází. „Jdu do důchodu," vysvětlil.
Na své učitelské začátky si pamatuje. „Do školy jsem nastoupil jako začínající učitel v roce 1975. Přijetí do tehdejšího učitelského kolektivu bylo vlídné, i když začátek mé pedagogické praxe nebyl jednoduchý. Stal jsem se třídním učitelem a mimo svou aprobaci, matematiku a tělesnou výchovu, jsem musel učit i ruštinu, němčinu a přírodopis," vzpomíná. Po roce byl přeložen do Strakonic, poté působil ve školách ve Vodňanech a v Cehnicích.
V roce 1990 se do bavorovské školy vrátil, tentokrát jako ředitel. „Snažil jsem se pokračovat v tradici, kterou jsem zažil při svém nástupu – toleranci, ohleduplnosti a empatii ve vzájemných vztazích mezi pracovníky. O totéž jsem se snažil i ve vztahu pedagogů k rodičům i žákům a naopak. Bohužel, tyto vlastnosti jsou dnes spíše v očích některých lidí vnímány jako projev slabosti a zápor," podotkl posmutněle.
Své křeslo přenechá kolegyni Janě Sedláčkové. Ta má pro vedení školy i jiné než profesní předpoklady. „Školu vedla už moje babička," podotkla. Sama do školy chodila už jako žákyně. V srpnu školu převezme.

Od počátků do roku 1914

Dějiny původní latinské školy v Bavorově sahají až do 14. století.
Roku 1359 založil farář Václav z Miličína kapli Božího těla a při ní špitál pro sedm chorých a sedm chudých studentů. Budova č. p. 33 stojí u silnice na Prachatice. Špitál byl postupem času rozšířen, nakonec ale zrušen za vlády Josefa II. roku 1786.
Datum založení první bavorovské farní školy není znám. Budova farní školy se tehdy nacházela hned u kostela, kde stojí domy č. p. 146 až 148. Osudy školy v následující době žádné prameny konkrétně nezmiňují, její úroveň však v důsledku častých změn majitelů města Bavorova a krvavým sporům mezi šlechtou v 15. století poklesla. Lepší časy škole zajistila mírná vláda Rožmberků. Po době rozkvětu díky obchodům na Zlaté stezce a bavorovskému rodákovi Tomáši z Bavorova přišla třicetiletá válka. Fara byla zbavena příjmů, tím byla ničena i škola.
Požár, který Bavorov téměř vymazal z mapy, zasáhl i kostel a školu. Knížata z Eggenberků přispívala svým poddaným ze svého jmění, navíc jim udělila výsady o konání výročních trhů v roce 1675. Díky tomu byly škola a kostel zanedlouho vystavěny.
Úmyslně založený požár v roce 1681 už nebyl tak rozsáhlý, ale školu neušetřil. Budova školy nebyla obnovena, přesunula se do obecního domu bývalého městského „rathausu" na náměstí, kde setrvala s malými přestávkami do roku 1914.

Stavba současné školy

Od dubna roku 1910 byla škola rozšířena o postupnou 6. třídu, jež byla umístěna v zasedací síni městské radnice. Rozdělení tříd nakonec do tří budov nebylo vyhovující. Řešením byla stavba nové budovy, která by kapacitně odpovídala. Tehdy bylo v Bavorově 2017 lidí, z toho 498 dětí základní školy.
V polovině prosince 1912 byla stavba školy podle plánu stavitele Václava Tomsy z Vodňan zadána místnímu staviteli Františku Tomšíčkovi. Stavba započala 15. dubna 1913 a byla dokončena 31. července 1913. Bavorovská školská rada mohla požádat o zřízení občanské měšťanské školy. K jejímu otevření ale došlo až po skončení války 1. března 1920.
Dějiny nové školy se začaly psát 28. září 1914, kdy byla farářem vysvěcena. Učit se v ní začalo 1. října 1914.

Historie pěveckého souboru

V září 1971 založila učitelka Milena Brzoňová (tehdy Šírová) pěvecký soubor.
Jeho původní počet byl 32 zpěvaček, postupně se rozšiřoval až na 47 členek, občas jej navštěvovali chlapci.
Děti se na zkoušky scházely jednou týdně na dvě hodiny, nebo podle potřeby.
Za školní rok sbor absolvoval okolo dvaceti akcí, na kterých se prezentoval celý soubor i jeho sólistky za doprovodu harmoniky, klavíru, houslí, kytary, rytmických nástrojů, klarinetu nebo bez doprovodu.
V repertoáru převažovaly lidové písně v dvojhlasých či trojhlasých úpravách, zpívaly se ale i písně umělé – české a sovětské.
Na úpravách písní se kromě Mileny Brzoňové podíleli hudební skladatel František Soukup a básník a pedagog František Brzoň. Jmenovaní dva hudebníci napsali přímo pro školní pěvecké těleso několik písní.
Díky spolupráci Františka Soukupa s kapelou Netolička si za jejího doprovodu sbor několikrát zapěl.
V roce 1982 posílila organizační tým na dva roky Irena Klimešová, klavíristka, s níž se mohla Milena Brzoňová střídat.
Nejdále děvčata vystupovala dvakrát v rakouském Kapfenberg.
V roce 2004 se na škole na několik let opět rozezněly dětské hlásky společně v pěveckém souboru Krákoráček pod vedením Evy Sosnové.
V současné době vede sbor Jana Sedláčková.

Z lavic a žákovských knížek

Perličky z písemných prací:
První továrna na motocykly byla v Mladé Boleslavi. Založili ji Laurin a Klement Gottwald.

Napiš příbuzná slova, ve kterých je kořen slova les. Odpověď: plesové šaty, plesnivé jablko, alles.

Můj otec pracuje v Bavorově jako Ferda mravenec práce všeho druhu.

Ráda čtu romány, ráda se koukám na televizi a na kluky. Můj zdravotní stav je dobrý, až na štítnou žlázu. Jinak je mi celkem fajn.

Co napsali rodiče:
Pane učiteli, prosím Vás potřebuji abyste pustil v 1 hodinu na autobus já mám řízení ve Vodňanech a beru Míru sebou potřebuji mu koupit boty. Jindy nemám čas. Když ne, tak mu koupíte boty sám.
S pozdravem K.

Vážená paní učitelko! Nechápu, proč chcete na nás omluvenku pro dceru Václavu na 30. 2. 1990. Jestli Vy jste byla ve škole, tak naše dcera určitě ne, neboť únor má většinou jen 28 dní. Zřejmě se jedná o 20. 2. 1990, kdy dcera byla u lékaře, omluvenku má v žákovské knížce.

Citace jsou v původním znění.

Program oslavy

Pátek 13. června
9 – 17 hodin: Den otevřených dveří

Sobota 14. června
9 – 14 hodin: Den otevřených dveří
11.30 – 12.30 hodin: Setkání bývalých a současných pracovníků školy ve školní jídelně
12.30 – 13.00 hodin: Vysazení stromu na školní zahradě
13 – 13.30 hodin: Uctění památky bývalých zaměstnanců školy na místním hřbitově
14 – 15.30 hodin: Školní akademie v kulturním domě
16.30 – 24 hodin: Posezení s hudbou pro dospělé