Až stovky skialpinistů týdně vyráží na hraniční část Šumavy do okolí Plechého, Třístoličníku a Plešného jezera. Mnozí ale nectí zákony a vstupují do klidových zón, kde jim hrozí nejen pokuta, ale také zranění.

„Naši strážci slouží v této oblasti každý den a to i ve večerních hodinách. A prakticky denně se setkávají se skialpinisty z Čech, Bavorska a také z Rakouska, kteří vstupují do míst, která jsou veřejnosti nepřístupná. Jsou to takzvaná klidová území, kde se vyskytují vzácní živočichové, jenž potřebují ke svému životu mimo jiné klid, obzvláště v zimním období,“ říká mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

„Někteří do těchto míst vstoupí nevědomky, a když je na to upozorníme, většinou nás poslechnou a vrátí se na značenou stezku, po které pokračují dál. To ta lepší varianta, kdy nemusíme ani dávat pokuty. Bohužel se ale stále častěji setkáváme s lyžaři, kteří na naše upozornění nedbají a kromě slovních výhružek a vulgarismů nás klidně i fyzicky napadnout,“ vysvětluje vedoucí strážní služby v oblasti Plešného jezera Luděk Švejda.
Právě na začátku února se odehrál jeden takový incident s rakouskými skialpinisty, kteří napadli strážce národního parku.

„My primárně nechceme rozdávat pokuty. Nejdříve se snažíme návštěvníkům vysvětlit problém a domluvit jim. Na druhou stranu ale můžeme vyměřit pokutu na místě ve výši až 10 tisíc korun, pokud věc předáme do správního řízení, může se pokuta vyšplhat až do výše 100 tisíc korun,“ vyjmenovává Luděk Švejda.

Hrozba pokuty přitom může být pro skialpinistu, který vstupuje do klidových zón, tím menším problémem. V některých případech mu totiž může jít i o život.

„Zrovna v oblasti hory Plechý se vytvořily nebezpečné převisy přes hranu skal nad Plešným jezerem a hrozí utrhnutím. Proto každý, kdo sejde ze značené trasy, ohrožuje minimálně sám sebe na zdraví nebo dokonce na životě,“ doplňuje tiskový mluvčí.

Klidové zóny v oblasti Plechého, Třístoličníku nebo Smrčiny jsou stanoveny z důvody ochrany vzácných živočichů, například tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida a dalších. Všechna tato zvířata jsou totiž velmi citlivá na rušení zvláště v zimním období, kdy nemají k dispozici dostatek potravy. Proto co nejvíce šetří energií a každé jejich vyrušení může vést až k jejich úmrtí.

Jan Dvořák, mluvčí NP Šumava