Soňa Zámečníková předala svůj štafetový kolík lektorovi šamanismu Miroslavovi Šťastnému z Vísky na Strakonicku."Ve světě šamanismu má všechno svého ducha," říká.

Jak byste vysvětlil lidem, kteří o šamanismu nic nevědí, čím se zabývá?
Šamanismus poskytuje celistvý obraz o člověku a jeho životním příběhu a také širší obraz o světě, ve kterém se pohybuje. Tím, že se člověku mění vnímání, mění se i jeho život a jeho životní postoje. Člověk se díky šamanské zkušenosti může dotknout v sobě něčeho posvátného a díky tomu může najít smysl svého života.

Co jste dělal, než jste se stal šamanem?
Šamanem se člověk stává tím, že se nechá proměnit a vytvarovat a u mě ještě tento proces není ukončen. Jsem v procesu té proměny, která může trvat roky, i podstatnou část života. Používání šamanských metod člověku nezaručí, že se šamanem stane, pokud se nechce proměnit. Tento proces proměny není jednoduchý. Vyžaduje trpělivost, odhodlání, kuráž a musí se stát součástí každodenního života. Před tím, než jsem se vydal na šamanskou cestu, jsem se zabýval sebepoznáním prostřednictvím dostupných nauk, praktik, cvičení a čtením knih, ale uchopení celistvosti poznání mi dalo až studium a praxe šamanismu.

Pamatujete si z dětství určité události, o kterých dnes můžete říct, že souvisejí s vašimi současnými aktivitami?
Ano, určitě. Jako děti nemáme ještě vnímání svázané popisem jak vnímat svět. Vnímal jsem, že stromy jsou živé, krajina je živá a lidem že něco chybí, a dnes už vím, že je to kontakt s jejich duší. Ve vzpomínkách na dětství si člověk vzpomíná sám na sebe a může objevit svou originalitu, která je jádrem jeho duše a chce se projevovat v životě člověka a jeho tvorbě.

Čím vás svět šamanismu nejvíce oslovil?
Tím, že vše má svého ducha a vše je živé a že to živé je i v člověku. Tím, že člověku může růst vědomí a že může překročit omezení, které si vytvořil. Člověk, který putuje za poznáním, se může dotknout svobody, toho, čím může být. Šamanské poznávání je naše osobní poznávání, které získáváme přes vlastní zkušenost, a to je to, co mi plně vyhovuje.

Musel jste v životě něco zásadního a důležitého opustit, aby k vám něco nového mohlo přijít?
Určitě. Na prvním místě své představy, rutiny, obrazy o sobě a vlastní sebedůležitost. Na to se ale asi neptáte. Pokud bych zabrousil do jiného, pak by to bylo určitě opuštění mého rodiště a působiště z mládí a odchod na Šumavu. Ten byl pro můj další život zásadní. Šumavu jsem od počátku cítil jako svůj opravdový domov.

Můžete říct něco o škole šamanismu ve Vysokých Tatrách?
Nenazval bych to školou šamanismu. Účastním se několikrát do roka programů, které v Tatrách probíhají. Tyto programy jsou připravovány už několik let zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. Tatranská krajina a tatranské štíty poskytují možnost jedinečného vnímání a mají vždy velký podíl na mé proměně pod skvělým vedením naší lektorky – šamanky.

Co poskytujete lidem v rámci své šamanské praxe a kde působíte?
Šamanský servis poskytuji společně se svou partnerkou Leou Šťastnou. V jeho rámci poskytujeme šamanské léčení fyzických a duševních těžkostí, šamanské poradenství a pomoc při řešení různých životních situací, léčení prostorů a míst a další šamanské služby. Součástí našeho působení je i nabídka vzdělávacích programů ve formě přednášek, seminářů a šamanské umělecké tvorby a to vše zejména ve Volyni, Strakonicích v Centru Alfa, Písku, ale i na dalších místech v České a Slovenské republice.

Tvoříte krásné výrobky z kamenů, kde hledáte inspiraci?
K tvorbě s kameny mě přivedlo šamanské vnímání, které je spojeno s viděním. Kameny samotné jsou tou inspirací. Tvořím podle toho, co v nich vidím. Nechám se inspirovat duchem kamene a podle něj určím i název. Šamanské umění je účelové a každý ten kámen má účel v životě člověka, který si ho pořídí. Může ho léčit, získávat od něj rady, může přitáhnout jeho duši, člověk si začne vzpomínat na sebe. Kámen se stává spojencem člověka a může udělat ochranu jemu i jeho obydlí.

Vyučujete šamanismus, léčíte, bubnujete a zpíváte. Co z toho vás nejvíc baví?
Nejvíce mě baví, když to, co dělám, dopadne na úrodnou půdu a můžu vidět plody. Když se někdo dotkne své vlastní proměny. Šamanské bubnování, léčení a zpěv mají velkou moc, ale záleží na člověku, zda chce být zdravý a účastnit se své vlastní proměny.

Jaký byl na cestě šamana váš nejsilnější zážitek?
Prvním zážitkem je ten, že jsem mohl vidět, že se můj život změnil k lepšímu a že nežiji naprázdno a že se snažím tvořit svůj život vědomě. Druhým je setkání s mou partnerkou Leou, vedle níž mohu růst, vyvíjet se a sdílet společnou cestu. A tím třetím je objevení velké úlohy žen v mém životě – matka, která mě přivedla na svět, učitelka – šamanka, která mě provází na cestě k vědomí, má partnerka, díky níž se učím respektu, úctě a objevuji, co je to žena a čtvrtá: příroda – krajina, která mě učí a tvaruje v člověka.

Miroslav Šťastný do Štafety přizval Hanu Pekařovou. Vyzpovídá ji na téma tvořivost.