VYBRAT REGION
Zavřít mapu

S lidmi jednám jako člověk s člověkem, říká Milada Páníková

Volyně – Miladu Páníkovou z Volyně obchod vždycky zajímal. Pracuje v něm už léta. „Dnešní doba podnikání absolutně nenahrává," říká.

25.1.2013
SDÍLEJ:

Milada Páníková.Foto: Roman Škoda

Milada Páníková
Bydliště: Volyně
Věk: 60 let
Povolání: Prodavačka
Záliby: Příroda, zvířata, moje práce
Životní motto: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

Jak jste se dostala do obchodu nyní pojmenovaného „U Záhořů"?
Pracuji zde již od úplného začátku. Začala jsem tady jako brigádnice. Již od mala mě zajímal obchod jako takový a to je zřejmě hlavní důvod, proč jsem nastoupila.

Naplňuje vás tato práce?
Nepochybně ano. Kdyby mě tato práce nebavila, vůbec bych ji nedělala – mám ráda lidskou společnost. Pracuji v okolí několika škol, tudíž se setkávám s nemalou hrstkou studentů. Musím ale říci, že chování lidí se za poslední desítky let velice změnilo. Občas se setkám s drzým chováním určitých jedinců, ale léta praxe mě naučila zůstat v klidu. Jejich nevole občas pramení z cen výrobků, které jsou ovšem v souladu s dnešní situací, někdy zase s charakterem onoho jedince. Ač se to zdá na první pohled divné, myslím si, že vy, mladí studenti, byste si nedovolili tak hrubé chování jako například lidé zralejšího věku.

Jak byste porovnala dobu předrevoluční s dobou nynější?
V době předrevoluční se nepodnikalo, obchod byl státní podnik. Já osobně si nemohu na tato léta stěžovat, byla jsem spokojená. Zastávám názor, že tehdy nebylo vše tak zlé, jak se někdy tvrdí. Bohužel nyní je vše horší a horší. Důvod asi známe všichni.
Dnešní doba podnikání absolutně nenahrává. Nejsem člověk, kterému jde jen o peníze, nýbrž hlavně o dobrý pocit z dobře vykonané práce, o lidi a celkově o dobrou atmosféru. Jenže v nedávné době, což si zřejmě nejeden občan této země všiml, se zvyšovaly daně. Já jsem ale ceny produktů nezvýšila, tudíž je to pro mě docela mínus. Věřím v to, že když to není životně nutné, ceny by se zvyšovat neměly. Jinými slovy to pro mě není priorita. Dnešní ekonomická situace ale opravdu není dobrá. Jako spousta lidí v této době přežívám tzv. z měsíce do měsíce. Dluhy ale naštěstí nemám, což je pro mě podstatné. Kdybych měla jakési celostátní slovo, určitou pravomoc, navrhla bych, aby všechny obchody (markety či menší jednoty) měly stejné nákupní ceny. To bych skutečně shledávala za správné.

Kdy jste se stala tzv. dámou obchodu?
Tento podnik jsem zprivatizovala, lépe řečeno přebrala, v devadesátých letech a oficiálně mi patří od roku 1994. Obchod byl v relativně zastaralém stavu a modernizace podniku vyžadovala nemalé finanční prostředky, což byl důsledek toho, že jsem využila možnost půjčky. Od roku 1994 kšefty skutečně byly, tudíž se peníze docela rychle vracely. Celkové vybavení tohoto obchodu vlastně zůstalo až do dnešní podoby a již s ním nehodlám dělat nic převratného.

Kolik zaměstnanců v tomto obchodě pracuje?
Nyní již žádné zaměstnance pod sebou nemám. Pracuji celé dny sama, ale v minulosti zde pracovalo hned několik zaměstnanců. Já osobně jsem tu začínala ve skupině šesti lidí. Nejdříve jsem zastávala funkci prodavačky, poté se ze mě stala zástupkyně vedoucí a pak vedoucí. Jelikož jsem jako vedoucí provozní jednotky musela mít nějaké vzdělání, udělala jsem si maturitu. Přibližně od roku 1997 se začalo stavět mnoho supermarketů a počet zaměstnanců zde postupně klesal.

V čem vězí vaše láska k obchodu? Vaši rodiče byli také obchodníci?
Moji rodiče obchodníci nikdy nebyli. Já absolutně netuším, kde se to ve mně vzalo. Co ale vím zcela jistě, je fakt, že jsem byla zainteresována do této činnosti již od dětství. Vzpomínám si, jak jsme si s kamarádkami jako malé hrály na písku na prodavačky – to jsou velice hezké vzpomínky. Ale skutečně, já jsem obchodník tělem i duší. To je hlavní důvod, proč tuto práci ještě vykonávám. Velice ráda si popovídám se svými zákazníky a to i s těmi mladými. Někdy si na různé věci stěžují, ale já se s nimi ráda domluvím, nevyhledávám žádné hádky. S lidmi jednám jako člověk s člověkem, vážně či s nadsázkou, a musím přiznat, že s některými studenty mám velice dobré vztahy, občas se cítím jako jejich máma.

Obchod je váš život. Jak dlouho ještě hodláte zastávat tuto práci?
Já osobně se již chystám do penze a to s největší pravděpodobností v tomto roce. Skončit samozřejmě není vůbec jednoduché, ale není vyloučené, že se tak stane již toto jaro. Tento obchod bych chtěla prodat, jak stojí a leží. Opravdu si nepřeji, aby tento podnik převzali „kolegové" vietnamští. Nestojím o to, aby se z toho stala nějaká přemodernizovaná destinace. Vždy to byl malý staročeský obchod a byla bych velice ráda, aby to tak navždy zůstalo. V krajním případě by mě nevadila například nějaká seriózní banka, ale chci, aby zde pracovali čeští občané.

Těšíte se na penzi? Co hodláte po opuštění této práce vlastně dělat?
V prvé řadě musím zdůraznit, že na Volyni nedám dopustit. Žiji zde přibližně čtyřicet let a cítím se jako pravý Volyňák.
Já jsem se ovšem narodila na venkově a mám velice ráda zvířátka. Právě tento rok plánuji, že se tam odstěhuji a budu si všechno užívat na sto procent. Z celého srdce miluji přírodu, která tam je úžasná.

Roman Škoda

Autor: Redakce

25.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Plán počítá s opravou komunikací na sídlišti

Ilustrační foto.

Krátce ze Strakonicka

Prohlídky na hradu Kašperk

Kašperk - Zimní program hradu Kašperk 28. 12. 2017 až 1. 1. 2018.

Obecní živnostenský úřad bude mít odstávku provozu

Strakonice - Obecní živnostenský úřad Strakonice oznamuje, že z rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR bude v pátek 15. prosince 2017 z technických důvodů odstaven provoz informačního systému registru živnostenského podnikání; v tento den nebude možno na živnostenských úřadech uplatnit žádné podání, které vyžaduje vstup do systému.

Rozhovor s Michalem Jančaříkem vyjde v sobotu 16. prosince

Strakonice – Není asi mnoho lidí, kterým by nebyl znám osud televizního moderátora počasí na TV Nova Michala Jančaříka.

OBRAZEM: Děti si připravily Vánoční slavnost

Strakonice - Úterní odpoledne 12. prosince patřilo v Mateřské škole U Parku ve Strakonicích dětem, rodičům, babičkám, dědečkům a dalším příbuzným.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT