Čtyřiaosmdesátiletý František Náhlík
z Pracejovic si na předsedu československé vlády Rudolfa Berana pamatuje. „Potkával jsem se s ním na honech. Byl to frajer chlap," začal své vyprávění obyvatel Pracejovic, v nichž se významný český politik v roce 1887 narodil.
Při sobotním slavnostním znovuotevření domu Rudolfa Berana v Pracejovicích zavzpomínal František Náhlík na to, jak jeho maminka u Beranů dělala posluhovačku, když žili v Praze. „Nakupovala jim, starala se jim o domácnost a o děti Břéťu a Rudu," doplnil. Pak se Beranovi přestěhovali zpět do Pracejovic, kde maminka Františka Náhlíka potkala svého manžela.
Podle jeho slov byl Rudolf Beran vstřícný. „Nebyl to žádný drzoun, nikdy se nepovyšoval. Byl to výborný člověk," podotkl.
S tím, že by byl Rudlof Beran kolaborant, jednoznačně nesouhlasí. „To je blbost. Chtěl zachránit republiku. Nebýt toho, dopadli bychom jak Poláci. Udělal, co udělal. Mnozí ho kritizovali, hlavně komunisti. Ti mu nemohli přijít na jméno. Chtěli, aby zmizel."
Rudolf Beran byl velkým patriotem. Místní říkají, že měli štěstí, že se v obci narodil. To si myslí i starosta obce Jaroslav Kuberna. „Z kronik vím, že jsme na konci první světové války byli nevýznamnou obcí. Díky němu jsme najednou měli vodovod, vlakovou zastávku, vydlážděnou náves. To je jeho zásluha," doplnil.

Český sedlák z boje neutíká

Rekonstrukce domu Rudolfa Berana vyšla obec Pracejovice na deset milionů korun

S velkou slávou otevřeli v sobotu odpoledne dům českého velikána Rudolfa Berana v Pracejovicích.
Starosta obce Jaroslav Kuberna uvedl, že nápad na rekonstrukci dozrával dlouho. „Myšlenka je poměrně stará. Už v polovině devadesátých let se tím zastupitelé zabývali. V posledních čtyřech letech ale dozrála příhodná doba, tak jsme ji využili," podotkl s tím, že rekonstrukce vyšla na deset milionů korun. „Pět milionů jsme dostali dotaci, na zbytek jsme si vzali úvěr," upřesnil.
Místní lidé tento krok ocenili. Mezi nimi je i sedmaosmdesátiletý Jaroslav Honzák. „Rudolfa Berana jsem sice osobně neznal, ale hodně jsem si toho o něm přečetl. Vážím si ho za jeho slova, kterými zdůvodnil, proč neemigroval. Řekl totiž, že český sedlák z boje neutíká. V jeho případě převažují pozitiva nad negativy. A právě pozitiva je dnes třeba vnímat. Myslím, že Rudolf by měl být plně rehabilitován," míní.
V rámci znovuotevření domu Rudolfa Berana, kterého se zúčastnily davy lidí i Selská jízda Jana Žižky z Trocnova, byla odhalena i pamětní deska. V horní části domu se mohli návštěvníci dozvědět mnohé o životě slavného pracejovického rodáka.

Narodil se: prosince 1887, Pracejovice
Zemřel: 28. února 1954, Leopoldov

 - Rudolf Beran byl český agrární politik a česko-slovenský ministerský předseda.
 Vystudoval vyšší hospodářskou školu ve Strakonicích. Od roku 1906 působil v Praze v sekretariátu agrární strany a od roku 1909 byl tajemníkem agrárního dorostu.
 - Po vzniku samostatného státu zasedl v Národním shromáždění, kde byl poslancem až do roku 1939. V letech 1918 – 1933 byl ústředním tajemníkem strany. V roce 1933 se stal místopředsedou strany a v roce 1935 dokonce jejím předsedou.
 - Ve své straně patřil mezi odpůrce politiky Hradu a v roce 1935 se neúspěšně snažil zabránit volbě Eduarda Beneše československým prezidentem a spolu se stranami takzvaného Prosincového bloku prosadit kandidáta pravicového.
 - Po přijetí Mnichovského diktátu se stal v obtížné situaci druhé republiky Rudolf Beran jedním z nejvýznamnějších představitelů země. Výrazně se angažoval při vzniku Strany národní jednoty, která sjednotila všechny české nelevicové strany a část národních socialistů, podílel se na výběru a následné volbě Emila Háchy za prezidenta republiky a především byl od 1. prosince 1938 předsedou česko-slovenské vlády.
 - Po okupaci země zůstal ještě krátký čas v čele vlády, ale již na konci dubna 1939 by vystřídán Aloisem Eliášem (který byl později popraven). V té době odešel do ústraní na svůj statek v Pracejovicích, o jehož hospodářství se i během své aktivní politické kariéry vždy staral. Během té doby udržoval kontakty s představiteli českého odboje a odboj i finančně podporoval. V červnu 1941 byl Beran zatčen gestapem a v dubnu 1942 v Berlíně odsouzen k 10 letům vězení a finančnímu trestu za napomáhání k velezradě. V prosinci 1943 byl však z vězení propuštěn a zbytek války strávil v domácím vězení.
 - Po skončení druhé světové války byl 19. května 1945 zatčen a 21. dubna 1947 v zmanipulovaném politickém procesu odsouzen ke dvaceti letům vězení a propadnutí veškerého jmění za údajnou protinárodní činnost. Zemřel v roce 1954 ve věznici Leopoldov.