Do suterénu vily číslo 356 mohou každý den od 10 do 17 hodin maximálně tři osoby či rodinní členové, ale čekaní se vyplatí. Pokud to vládní opatření dovolí, lze jejich sbírku vidět až do 10. ledna.

Řezbářské řemeslo se u Šedinů dědí už několikáté pokolení, nejraději pracují s lípou. „Přejeme vám hezké svátky, hodně zdraví a štěstí v novém roce, a hlavně abychom se toho covidu zbavili,“ loučí se Libor Šedina s návštěvníky. Eva Rieszová s manželem Jaroslavem a vnoučaty Editkou a Ondrou si výstavu nemohou vynachválit. „Jsem tu poprvé, je to moc hezké. Manžel tu byl s vnoučaty už loni. Děti si to pamatovaly, a tak mě letos vzali také s sebou,“ sdělila, že oceňuje zejména krásnou a detailní práci mistrů řezbářů.

Kterých pět zpráv zaujalo čtenáře v minulém týdnu?
Jaké zprávy vás nejvíce zaujaly v uplynulém týdnu? Podívejte se

A vítá hned s úsměvem další čekající zájemce o prohlídku. „Dobrý den, buďte u nás vítáni. Jsme rádi za každou návštěvu,“ povzbuzuje hosty otec Karel Šedina.

Bechyňští řezbáři Karel a Libor Šedinovi mají sbírku, která čítá více než 600 kusů betlémů. Každoročně vystavují jen část svého pokladu.Zdroj: Deník/ Lenka PospíšilováKarel a Libor Šedinovi mají sbírku, která čítá více než 600 kusů betlémů. Každoročně vystavují jen část svého pokladu. V současnosti se Libor Šedina věnuje i učňovi. V dílně mají rozpracovaný pašijový betlém s křížovou cestou na Velikonoce. Bechyňský zámek či most Duha zatím ve svém životním díle Bechyňském betlému nezvažují, ale možná těmito dominantami v následujících letech své skalní fanoušky překvapí. Figurku vyřezávají 8 až 10 hodin podle množství detailů, její seřízení, aby dělala ještě požadovaný pohyb, který pak vypadá reálně, trvá dalších třeba 4,5 hodiny. Tvorba ovládacího mechanismu však zabere mnohem více času než výroba samotného betléma, také je celý přírodní ze dřeva a kůže. Ovládací mechanika vzniká pouze v řezbářově hlavě, neexistují k němu žádné plány.

SBÍRKA JE ZASE VĚTŠÍ

Na dotaz, co je u nich v rozsáhlé sbírce nového, Libor Šedina neví, kde má začít. „Máme toho hodně, během roku jsme vyřezali mnoho nových chaloupek i řemesel, včelaře, kolaře, truhlářskou dílnu s kuchyní. Také nám přibyla řada nových darovaných betlémů, jsou keramické, voskové, slaměné, látkové i voskové, “ vyjmenovává a ukazuje do detailu zpracovaná dílka.

1) V malé sklepní dílně na okraji Bechyně společně pracují s lipovým dřevem otec Josef a syn Libor Šedinovi. Čtvrtým rokem vystavují své poklady a ukazují rozsáhlou sbírku betlémů lidem. Největší má 20 metrů a do útrob rodinného domu se ani celý nevejde.
Libor a Josef Šedinovi zdědili řezbářské vlohy po předcích

Zájem lidí hned první den otevření, byl veliký. „Otevřeli jsme v sobotu a dveře se tu netrhnou,“ hodnotí Karel Šedina. Zájemcům o prohlídku nevadí ani chvilka zdržení. Letos vystavili vedle sebe Ladův betlém z roku 1919 a americký betlém. „To je schválně, aby lidé viděli ty kontrasty,“ zmínil Libor Šedina, že rozdíly jsou znát, jak v barevnosti, tak v konceptu.

BECHYŇSKÝ BETLÉM ROZŠÍŘEN

Přibylo také slibované patro unikátního Bechyňského betlému, který je věnován především tamní výrobě keramiky. Jesličky, které budou mít podle řezbářů ve finále čtyři patra a zaplní celou místnost, jsou inspirovány skutečnými lidmi, řemesly i budovami v Bechyni. „Do druhého poschodí jsme umístili těžbu hlíny, protože Bechyně je těžařský kraj. Ta se těžila především v lesích, půda je tu totiž neúrodná, a tak se hlína skutečně používala jen na hrnčířském stavu,“ vysvětlil.

Řezbáři. Libor a Karel Šedinovi pochází z řezbářské rodiny. Jejich sbírka jesliček čítá přes 600 kusů.
Otec a syn vyřezávají Bechyňský betlém

Na pravou stranu umístili srdce betlému, narození páně. Tedy samotné jesličky s Jezulátkem Marií, Josefem a darovníky. „Přijíždí tři králové, zapisovatel vede přesnou evidenci přicházejících a darů. U betléma nesmí chybět pasáček s ovcemi. Podle bible byli pasáčci první, kteří za Ježíškem dorazili. Tři krále hvězda přivedla až 6. ledna. Nahoře je také trubač jako oznamovatel narození Ježíše, dříve totiž neexistovaly žádné zvony,“ dodává. Řezbáři si vyhráli opět s detaily, například trhači kokosů na palmě několik ořechů upadlo a vyteklo z nich kokosové mléko.

ZATÍM RUČNÍ POHON

Ovládání zatím funguje manuálně, ale až bude vše vylazeno přibude elektrický pohon. „Všechno je na ruční ovládání, protože to je nejšetrnější a umožňuje manipulaci a jemné ladění. Do budoucna, až bude betlém kompletní, tak vše bude pohánět elektromotor,“ upřesnil Libor Šedina, že zatím elektriku do dřevěného díla nepustí, protože má doběh a tím by mohlo dojít k narušení mechanismu.

Do třetího patra, které chtějí stihnout zase do příštího roku, chystají další řemesla, která do Bechyňska spadají. „Budou tam řezbáři, v plánu umístit tam také kostel sv. Matěje či keramickou školu,“ prozradil.