Do atmosféry dávno minulé roztáčela svůj kolovrátek Dana Vařilová. Ve mlýně obdivovali lidé její paličkované límce, i šperky a ručně tkané oblečení. Řemeslu se věnuje už téměř třicet let. „Začínala jsem s paličkovanou krajkou v době, kdy jsem měla malé děti a nechtěla je nechávat po školkách a družinách, ale být s nimi doma,“ vzpomíná na své začátky.

K paličkování postupně přibírala předení, barvení tkanin přírodninami a tkaní. To vše se nakonec stalo jejím řemeslem, se kterým o víkendech objíždí jarmarky. Dnes už by se s tím co uměla v začátcích, podle svých slov jen těžko uživila.

„Úředničina nebyla tehdy tak náročná a ani poplatků nebylo tolik,“ poukazuje na problém drobných řemeslníků.

Nakupovat k ní chodí většinou lidé, kteří žijí přírodním stylem života, nebo mají k přírodě blízko. Mnohdy se zákazníci opakovaně vracejí. „Jednou přišla ke stánku paní, která nechtěla kupovat. Jen si přála vyzkoušet vestičku. Druhý den přišla znovu, že oblečení chce, prý jí v něm bylo tak hezky, že si ho musí koupi,“ vysvětluje, jak většinou vzniká láska k přírodním materiálům.

Při akci jak se dělá řemeslo, si mohli lidé vyzkoušet nejen šikovnost našich předků, ale poslechnout i Malou dudáckou muziku, dozvědět se zajímavosti na komentované prohlídce mlýna, ochutnat chléb pečený ve zdejší peci a samozřejmě nechyběl ani klapot vodního kola.


Lukáš Strnad