K nápadu postavit svou první vodní elektrárnu ho přivedly historické vodní elektrárny a jejich stavitelé, zaniklé mlýny a trosky dalších staveb, které ke svému provozu využívaly vodní energii. „Voda byla pomocníkem člověka už po staletí, když vodní pohon využíval v prvopočátku například na provoz mlýnů, pil, továren či dílen, ale později objevil, že lze práci vody přeměnit na mechanickou energii a poté i na energii elektrickou,“ vysvětluje Michal Masnička, investor stavby oficiálně pojmenované Malá vodní elektrárna Papouščí skála (MVE). Lokalitu Papouščí Skála na Vltavě, která leží na říčním kilometru s kótou 286,347, si vybral ze dvou důvodů. „Investice do výstavby MVE je smysluplná jak co do ekonomické návratnosti vložených investic, tak co do ochrany přírody a životního prostředí.“ Společně se stavbou elektrárny tu vyroste i zbrusu nový jez Konopa, na místě toho původního dřevokamenného.

Než došel k finálnímu rozhodnutí, že se do stavby elektrárny opravdu opravdu pustí, nechal si vypracovat studii na posouzení vlivu MVE Papouščí Skála na odtokové poměry řeky Vltavy. „Závěrem této studie bylo, že při výstavbě elektrárny, úpravě jezového objektu, prodloužení jezového pole a zvýšení jezové hrany pomocí nově osazené sklopné klapky a úpravě propusti pro sportovní lodě a při výstavbě rybího přechodu nedochází při žádném zatěžovacím stavu ke zhoršení odtokových poměrů v daném profilu,“ shrnuje Michal Masnička. „Vždy dojde ke snížení hladiny oproti současnému stavu.“

Co bude s vodáky?

Vzhledem k tomu, že jsem si byl vědom toho, že řeka Vltava je v tomto profilu velmi vyhledávanou lokalitou, kde vodáci provozují vodní turistiku a vodní sporty za využití vorů, raftů, kajaků či kánoí, a že lokalita slouží i pro rekreaci, dojde k úpravě sportovní propusti pro sportovní lodě tak, aby vodáci mohli řeku využívat jako doposud,“ uklidňuje Michal Masnička. „Chci všechny ubezpečit, že vodácká sezóna nebude ohrožena. Etapa sportovní propusti bude do vodácké sezony dostavěna a zprovozněna.“

Od vypracování kompletního projektu do rozhodnutí o povolení stavby elektrárny uplynula velmi dlouhá doba. „Bylo to několik let nepřetržité práce, ať už jde o majetkoprávní vypořádání, souhlas hospodáře, tedy Povodí Vltavy s. p., souhlas příslušného ministerstva, souhlas provozovatele distribuční sítě, potřebné licence a vyjádření a povolení řady institucí,“ vyjmenovává vlastník elektrárny. „Mnoho lidí pak možná překvapí, že samotná stavba potrvá jen zlomek doby v porovnání s tou, která uplynula od zadání projektu do vydání stavebního povolení.“

Malá vodní elektrárna totiž bude postavena a uvedena do provozu ještě tuto sezónu, tedy během jednoho necelého roku.

Vltava má pod Papouščí skálou dostatečný průměrný průtok vody i spád to jsou dva základní parametry, které rozhodují o tom, jestli má vůbec stavba malé vodní elektrárny smysl a tak bude mít zdejší MVE výkon 140 kW. „V nízkotlaké průtočné MVE budou dvě Kaplanovy turbíny HH 1300 SSK s navrhovaným průtokem 11 m³/s,“ přidává podrobnosti Michal Masnička. „Díky ní bude zhruba čtyři sta rodin v Českém Krumlově využívat čistou elektrickou energii přeměněnou z mechanické energie a práce vody, která by jinak protekla bez jakéhokoliv využití.“

Peníze nestačí, hlavní je to nevzdat

Podle Michala Masničky je třeba, aby nejen na Vltavě vyrůstala další podobná vodní díla, která přinesou užitek všem. „Jsem si dobře vědom toho, že ne každý má možnost takový projekt zrealizovat, neboť nestačí jen mít nápad a finanční prostředky, ale hlavně dostatek vůle dotáhnout věc do zdárného konce,“ říká s tím, že je potřeba si vážit každého, kdo se na tuto nelehkou cestu vydá. „Tito lidé velkou měrou přispívají k celkovému zlepšení stavu přírody a životního prostředí.“

Bude i rybí přechod

V předprojektové přípravě jednal Michal Masnička i s Českým rybářským svazem a zavázal se k tomu, že na jezu Konopa postaví technický štěrbinový rybí přechod, který dovolí rybám a dalším vodním živočichům jez překonávat. „Podotýkám, že v současné době na tomto jezu rybí přechod zcela chybí.“

Rybím přechodem bude celoročně protékat 0,25 m³/s vody.

Strojovna

Strojovna bude mít podobu poměrně jednoduché stavby osazené dvěma přímoproudými turbínami a dvěma generátory. Vstup do vlastní strojovny bude bočními dveřmi od hlavní silnice. Půdorysné rozměry nadzemního objektu strojovny, jenž bude mít plochou střechu, jsou 10,2 x 8,15 m. Bude jako jeden celek proveden z monoliticky vodostavebního železobetonu.