Její ředitelka Miloslava Ratajová je ve funkci už třicet čtyři let. „Vypadá to, že tu budu muset ještě nějaký ten rok vydržet. Vyhlásili jsme na mou funkci výběrové řízení, ale nikdo sem nechce. A není divu. Dojíždění je komplikované, autobusy jezdí dva ráno a dva večer,“ říká.

Děti sem dříve vozil autobus v půl osmé ráno a v půl čtvrté je zase rozvážel domů. Dnes děti dojíždějí z okolních vesnic linkovými autobusy ze sedmnácti vesnic. „Máme tu i děti z Paračova, které by měly spadat do Cehnic,“ vysvětluje široký rajon ředitelka.

Označení smíšená třída znamená, že v jedné třídě spolu jsou různě staří sourozenci. „Přijali jsme i děti od dvou a půl roku, když maminky musely do práce. To třeba ve Volyni nedělají, berou tam až od tří let,“ zdůraznila Ratajová.

Škola dětem zajišťuje především hudební a výtvarné kroužky. Výkresy posílají do různých soutěží a slaví velké úspěchy. „Ríša Appel vyhrál mezinárodní soutěž na téma Školka plná dětí v Hradci Králové,“ říká hrdá ředitelka.

Miloslava Ratajová je logopedka. Své znalosti využívá i ve školce. Lehčí vady řeči odstraňuje sama v rámci školky a dětem to pak napíše do notýsku, aby měli rodiče přehled, pokud je vada většího rozsahu, doporučí návštěvu logopedie ve Strakonicích.

Vedení školky se do činností snaží zapojit i rodiče. V tvořivých dílnách společně na Velikonoce a na Vánoce pečou perníčky, mají program pro maminky nebo pořádají táborové ohně. „Vánoční akci děláme v kulturním domě, není to jen pro maminky a tatínky, babičky a dědečky, ale je to pro celou ves.“

Zajímavé akce si naplánují i jen tak pro sebe. „V zimě jsme měli sněhulákový den, děti přijely autobusy oblečeny jako sněhuláci. A nebo pyžamový den. Děti to baví a rodiče s námi ochotně spolupracují,“ vypráví ředitelka čepřovické školky Miloslava Ratajová.

Venkovní aktivity se pedagožky snaží dětem zpříjemnit. Vycházky do přírody spojují s hrou, například šipkovanou. „Dnešní děti jsou všeobecně strašně lenivé. To je stále počítač a televize, když jdeme na procházku, tak za chvilku brblají, že je to daleko. Pokud musí ven, tak nejraději jen na zahradu,“ posteskla si ředitelka.

Školní zahradu však čeká rekonstrukce. Podle rozpočtu se cena vyšplhá téměř na dvě stě tisíc korun. Ty školka ale zatím nemá, čeká na dotaci.„Máme ji slíbenou tři roky, ale zatím se nic neděje. Těšíme se, že uděláme dětem hezkou zahradu. Projekt je zpracovaný, veškerá dokumentace je hotová. Zbývají už jen ty peníze. Tak snad letos,“ nevzdává se ředitelka.

Finance netrápí školku jen v souvislosti se zahradou. Aby mohla naplnit celou svou kapacitu, tedy padesát dětí, musí přebudovat sociální zařízení, především záchody. Díky dobrovolným sponzorům se potřebné peníze po malých částkách scházejí.

Darina Vernerová