Minulou sobotu uspořádali obyvaleté Štěkně schůzi kvůli založení občanského sdružení, které se zúčastnilo okolo třiceti lidí. „Toto pondělí jsme poslali žádost o založení sdružení a nyní čekáme na reakci úřadů,“ informuje jeden z organizátorů sdružení Jan Petránek.

Oficiální název sdružení je Aliance přátel Štěkně a ač je hlavním podnětem ke vzniku právě stavba vodní elektrárny, chce se sdružení dál zabývat podporou vodáctví a turistiky, ochranou přírody a rozvojem kultury ve Štěkni.

„Reakce lidí na občanské sdružení jsou vesměs pozitivní. Pokud sepíšeme petici, a jako že ano, počítáme, že takových 80 procent štěkeňských občanů ji podepíše,“ pokračuje Petránek a nevylučuje ani podporu lidí žijících mimo Štěkeň.

Malou vodní elektrárnu plánuje na štěkeňském jezu stavět Petr Vavřík z Písku, který k tématu přispěl svým článkem.

Příspěvek investora Petra Vavříka:

Zpětně jsem si četl několik článků zveřejněných v tomto deníku na téma malá vodní elektrárna u štěkeňského jezu a snažil jsem se najít několik společných bodů všech kritiků a odpůrců malé vodní elektrárny (MVE). Pokusím se několik těchto kritických bodů shrnout a tímto ne ně veřejně reagovat. Mimo jiné také oceňuji, že redakce tohoto deníku zveřejní celé znění tohoto článku a nedojde jen k částečným citacím mnohdy vytrženým z kontextu.

Reakce na kritiku

Dle těchto článků odpůrci MVE kritizují:
1. „Stavba MVE na pravém břehu Otavy vezme všechnu vodu, která teče přes jez, čímž bude ohrožen provoz kempu a vodácká turistika.“
K tomuto jako moji reakci použiji výhradně fakta a čísla. Správce povodí, který, jak už z jeho názvu vyplývá, je skutečným správcem vodního toku včetně všech vzdouvacích staveb a zařízení, přesně stanovil za jakých podmínek je možné vybudovat a provozovat MVE a výhradně tento správce má přesnou představu a zkušenosti jaké průtoky musí na jezu zůstat. Samozřejmě narážím na tzv. minimální zůstatkový průtok (MZP). Takže mimo tzv. vorovou propusť musí přes jez protékat tento MZP. Další pravidla fungování MVE přesně nastavují pro provozovatele těchto elektráren například odbor životního prostředí při MÚ Strakonice, který je zastoupen rovněž zkušenými odborníky s letitou praxí. Na výtku ohrožení funkčnosti vodáckého kempu jen připomínám, že z mojí plánované MVE bude použitá voda vypouštěna jen několik metrů pod jezem. Nikoliv jako vlastníci bývalého mlýna firma VJR, která několikanásobným navýšením průtoku vody v náhonu pro svoji levobřežní elektrárnu bude vracet vodu do řečiště až u Přeborovic. Takže kdo vlastně ohrožuje vodácký kemp? Nehledě k tomu, že na tomto bývalém mlýnském náhoně by mělo dojít ke stavebním úpravám, tj. rozšiřování a prohlubování v důsledku plánovaného zvýšeného průtoku (mimo jiné na pozemcích obce). Ale dle slov pana starosty jde „jen o rekonstrukci mlýna.“

2. Odpůrci a kritici poukazují na zničení krásného okolí poblíž jezu ve Štěkni. Kdo z těchto odpůrců viděl nějaký projekt, způsob stavebního řešení, popřípadě možnosti, které se v dané lokalitě nabízí. Stoprocentně nikdo.

3. Titulky článků z tohoto deníku jako například ,,nervy tečou přes jez“, popř. ,,vznik MVE u štěkeňského jezu budeme bránit třeba i vlastním tělem“, nebudu komentovat.

Snad jedinou věc bych ještě zdůraznil. Aniž mě k tomu cokoliv nutí, nabízím štěkeňské radnici podíl na zisku z této MVE. Pokud si městys Štěkeň chce vylepšit svůj rozpočet, je zde jistá možnost spolupráce, ale jen v případě korektního jednání bez emocí, urážek a zkreslování faktů.

Poslední slovo

Článek je mojí poslední reakcí na zvěřejněné články, protože upřednostňuji jiný způsob komunikce, a to dialog s cílem nalézt řešení, popř. vzájemný kompromis. Z mojí strany jsou pomyslné dveře stále otevřené.

Výběr z internetové diskuze:

Jak se dívají lidé na stavbu malé vodní elektrárny na štěkeňském jezu? I tentokrát přinášíme výběr z internetové diskuze.

fíbí: Kvůli ziskuchtivému jedinci by mělo být zničeno to nejhezčí, co ve Štěkni je?

(…): Váš jez není ve srovnání se stovkami dalších jezů v republice zcela ničím unikátní. Takovýchto jezů byste na každé řece našli desítky.

Jiří Vlasák: Není vám ani trochu divné, že na ostatních jezech takovýto silný tlak veřejnosti neexistuje? Byl jste vůbec někdy ve Štěkni na jezu? Koupete se v řece? Jezdíte vodu? Nebo jen plácáte do vody?

Robert Turinský: Zase jenom emoce, domněnky a invektivy. Možnost zprovoznění mlýna ve Štěkni by dle mého názoru mělo obyvatele znepokojovat mnohem více.

Max Fer: Jsem moc zvědavá, jak to dopadne. Myslím, že tady nejde jen o vodní elektrárnu, určitě je za tím něco víc. Dle mého názoru jedna elektrárna, ta ve mlýně, na jezu úplně stačí. Ať je tam pořád hezké koupání.

František Chromý: Vodní elektrárna ve Štěkni je zcela zbytečná. Její výkon nic neřeší, ale na okolí má zhoubný vliv. O tom již bylo napsáno mnoho.

Petr Vachta: Asi nemá cenu se dohadovat jestli vy, provozovatelé, dodržujete, nebo nedodržujete minimální průtok přes jez. Je totiž zřejmé, že i při dodržení tohoto minimálního průtoku bude jez ve Štěkni z rekreačního, vodáckého i rybářského hlediska znehodnocen.

Jez a jeho malebnost zaujala a okouzlila i básníka Ladislava Stehlíka. V díle Země zamyšlená o něm napsal tyto řádky:
„U štěkeňského jezu křeše jitřní slunce z modra vln oslnivé, stříbrné jiskry, zatímco v tůních tmí se stín nahořklých olší s nepohnutými postavami rybářů. Od bělidla bzučí hovor pradlen, z koupaliště stříká dětský smích. Jinak je tu voňavé, průzračné, zelenavé ticho. Rozsvítí se obloha a ztmavnou stromy, celá krajina zvážní až k Sudoměři, slunce zajde za mraky a rozsvítí se zase louky ve stálém střídání zeleně a žluti.”