Nejvíce informací o jihočeské prostituci má nezisková organizace Rozkoš bez rizika a policie. „V rámci Jihočeského kraje jsou registrovány čtyři desítky nočních klubů a více jak pět desítek privátů,“ řekl policejní mluvčí Milan Bajcura. „V Rozkoši bez rizika pracuji od roku 2005, takže pamatuji E55 úplně jinak, než ji můžete vidět dnes. Nenazvala bych to úpadek, ale změna prostituční scény. V klubech a na ulici pracuje méně žen, ale počet sexuálních pracovnic v ČR neklesá,“ vysvětlila Monika Kochlőflová z Rozkoše bez rizika.

Policie se u jihočeských klubů a privátů potýká nejčastěji s výtržnictvím, ublížením na zdraví nebo krádežemi. I podle policie se situace zklidnila, ale dál ji monitoruje. „Případy obchodování s lidmi jsou velmi výjimečnou záležitostí,“ řekl Milan Bajcura.

Kam se prostituce přesunula? „Muži zákazníci často chtějí diskrétnější službu v denních hodinách a za nižší cenu. I z tohoto důvodu vzniká stále více privátů a ženy se přesouvají do privátní scény,“ řekla Monika Kochlőflová. „Tyto sexuální aktivity se také ve velké míře přesunuly a přesouvají na internet,“ doplnil ji Milan Bajcura.

Necelé dvě třetiny klientek Rozkoše bez rizika jsou matky samoživitelky, pro které jsou privátní služby výhodnější i kvůli péči o děti. Prostituce se tak skrývá často do soukromí v bytových domech. „Monitoring takových míst je velmi problematický, protože zde nelze provádět prakticky žádnou formální kontrolou. Privátní poskytování sexuálních služeb je i ekonomicky přijatelnější pro obě strany,“ dodal k tomu Milan Bajcura.

Přechod do šedé zóny však může být problémem hlavně pro samotné ženy poskytující sexuální služby. „Znamená to často to, že pracují na odlehlejších místech, kde jsou více ohroženy násilím ze strany zákazníků a v případě potřeby se nemají na koho obrátit,“ řekla Monika Kochlőflová.

Řešením by podle ní mohly být takzvané zóny tolerance. Tedy vymezená oblast ve městě, kde by prostitutky nabízely své služby daleko od škol a jiných veřejných míst. V zónách by se pohybovali i policisté, sociální pracovníci nebo i zdravotní sestry. „Možnost páchání jakékoliv trestné činnosti by tu byla výrazně omezena,“ dodala Monika Kochlőflová.

Na Kaplicku pomohl zákaz pobytu

Jedním z jihočeských měst, která se s prostitucí potýkala, byla v minulosti i Kaplice. I tady ale podle starosty vymizela. „Prostituce se výrazně snížila, řekl by až na hranici minimální,“ řekl kaplický starosta Pavel Talíř.

Jako příčinu vidí menší poptávku a stálé kontroly. „Dále jsme se naučili využívat, když to bylo možné, statut maření úředního rozhodnutí, kdy se zakázal pobyt na území a při další kontrole už šlo o porušení, které se stalo trestným činem a prostitutka byla odsouzena a nastoupila do výkonu trestu. Později toto ustanovení bylo na návrh veřejného ochránce práv zrušeno, což je veliká škoda, protože to byl jeden z nejdůležitějších nástrojů, jak omezit určitá práva,“ vysvětlil Pavel Talíř s tím, že noční klub nyní ve městě žádný už nemají.

Kapličtí strážníci potvrzují slova svého starosty o poklesu poptávky i účincích zákazu pobytu. „V první polovině letošního roku jsme v souvislosti s prostitucí řešili celkem 12 případů protiprávního jednání ze strany prostitutek, a to zejména v katastrálním území obce Bujanov - v těsné blízkosti mezinárodní pozemní komunikace E55. Ve městě Kaplice nebylo řešeno žádné protiprávní jednání v souvislosti s prostitucí,“ uvedl kaplický vedoucí strážník Martin Griga s tím, že u mezinárodní silnice E55 nyní evidují okolo dvou stálých prostitutek. Jde o razantní pokles, protože v minulosti na trase z Kaplice do Dolního Dvořiště stávalo i dvacet žen nabízejících sexuální služby hlavně cizincům z Rakouska.

S nočními kluby nemají problémy

Místem, kde se pohybovala v minulosti u silnic řada prostitutek, bylo také Strážný. Podle starostky Jiřiny Kralikové je tu však v současnosti situace mnohem klidnější. „V katastru městyse Strážný stávají v současné době u silnic tři stále stejné prostitutky, a to jen někdy,“ řekla.

Tento městys na trase do Německa má však vzhledem k počtu obyvatel, který přesahuje 400, poměrně vysoký počet nočních klubů. Nachází se tu čtyři. Bývalo jich tu přitom šest. „Problémy kolem nočních klubů v podstatě neregistrujeme. Kolem budov si udržují pořádek, nebývají hluční. Vodné a stočné obci řádně hradí v termínu,“ vysvětlila Jiřina Kraliková.

Podle neziskové organizace Prevent 99 tu prostitutek neubývá. „V lokalitě Strážný působíme od roku 2013. Významný pokles počtu osob ovšem nezaznamenáváme. Služeb terénního programu využívá každý rok zhruba 20 osob,“ řekl vedoucí zařízení Jihočeský streetwork Prevent 99 Kamil Podzimek.

Situace ve Vimperku

„Už nestojí přímo na silnicích. Klient si je většinou zavolá a poté naloží a odveze. Vesměs mají stálou klientelu a takto to většinou provozují,“ řekl vrchní strážník ve Vimperku Milan Kobera o prostituci ve svém městě. „Hodně to upadlo a přesunulo se to k hranicím,“ dodal.

Také vimperští strážníci potvrzují velký úbytek problémů s nabízením sexuálních služeb u silnic. V současnosti evidují dvě prostitutky, o kterých ví, že pracují na zavolání. V osadě Korkusova Huť na hlavním tahu na Německo tu pak mají jeden noční klub. Ani u něj ale neevidují velké problémy.

S prostitucí se tu podle Milana Kobery začali vypořádávat už při vzniku městské policie v devadesátých letech. Strážníci ji vytlačovali mimo město třeba tím, že stávali s prostitutkami na jejich stanovištích a kazili jim tím obchody.