Ve svých šestnácti letech má na účtě nespočet úspěchů. Tím největším je zatím účast na juniorské olympiádě v norském Lillehammeru. Sára Veselková je stále usměvavá mladá slečna, která se věnuje snowboardingu. „Až do svých patnácti let jsem jezdila freestyle, ale pak se to nějak zlomilo a já začala závodit ve snowboardcrossu," řekla.

A v tom, co dělá, je opravdu dobrá. Kromě výše zmíněné olympiády, ve které dojela na desátém místě, má na kontě i deváté místo na mistrovství světa nebo účast na světovém poháru žen, kde byla historicky nejmladší závodnicí.


Před pár dny jste se vrátila z Lillehammeru, kde jste závodila na juniorských olympijských hrách. Jaké jsou vaše pocity?

Velmi si vážím toho, že jsem se mohla tohoto sportovního svátku zúčastnit. Atmosféra na olympiádě je úplně jiná, než na jakýchkoli jiných závodech. Celé město opravdu žije sportem, všude jsou vlaječky a mezi místními obyvateli se snad nenajde nikdo, kdo by nefandil.

A jak jste spokojená se svým výsledkem?
Dojela jsem desátá, takže to samozřejmě mohlo být i lepší, ale na druhou stranu i horší. Dá se však říci, že jsem spokojená. Samozřejmě, že bych se ráda umístila na lepší pozici, jenže několik věcí se bohužel zvrtlo. Ale jak už jsem zmínila, samotná účast je pro mne obrovský úspěch a jsem ráda, že jsem neutrpěla žádné zranění. Takže věřím tomu, že jsem si teď vybrala něco té smůly a příště to bude lepší.

Sára skončila celkem desátá.
Říkala jste, že se něco zvrtlo. O co šlo?
Vzhledem k tomu, že nás bylo jen šestnáct závodnic, tak aby to bylo co nejspravedlivější, celý systém fungoval tak, že jsme jezdily ve čtyřech skupinách po čtyřech a střídaly jsme se mezi sebou, aby každá závodila s každou. Takže se jel během závodního dne poměrně velký počet závodů. Aby se vše stíhalo, tak nás pořadatelé, když bylo potřeba, vyváželi na kopec na skútru. A tady právě nastal problém. Když jsem dojela jeden ze závodů a potřebovala jsem být opět co nejrychleji nahoře, protože jsem jela hned v další skupině, řidič skútru mě odmítl vyvézt a poslal mě na vlek. Ten navíc nevedl až nahoru, ale ještě kus jsem musela běžet po sjezdovce, což mě dost vyčerpalo. Takže následná jízda se mi moc nepovedla. Postup do semifinále mi, právě kvůli této zkažené jízdě, utekl o jediný bod.


Tak to je opravdu smůla. A z jakého důvodu vás odmítl naložit?
To nevím. Asi si myslel, že mám dost času a jeho pomoc nepotřebuji. Ale to už je jedno. Jsem ráda, že mě kvůli tomu nediskvalifikovali.


Mluvila jste o úžasné atmosféře. Zkusíte ji trochu přiblížit?
Celé město doslova olympiádou žilo. Všude byly nápisy, vlajky, na každém rohu byl obchod, kde jste si mohli koupit nepřeberné množství upomínkových předmětů, odznáčků, vlaječek nebo maskotů. Lidé chodili po ulicích s vlajkami a na každém bylo vidět, že v současné době je v jeho životě olympiáda to nejdůležitější.


Vaše závody se jely pouze v pondělí. Co bylo vaší hlavní náplní ve zbylých dnech?
Od příjezdu až do závodního dne se samozřejmě všechno točilo okolo přípravy. Měli jsme docela výhodu, že jsme nebydleli v olympijské vesničce, ale v chatě přímo na svahu v lyžařském středisku Hafjell, vzdáleném asi 20 kilometrů od Lillehammeru, takže jsme to měli velmi blízko na kopec. Téměř každý den jsme chodili jezdit, několikrát jsme se v rámci tréninku vypravili i na běžky. Do olympijské vesničky jsme se dopravovali autobusy, které jezdily každých patnáct minut. Většinu volného času jsme trávili v takzvaném funparku, kde byly trampolíny, fotbálek a spoustu volnočasových aktivit. Také jsme chodili fandit ostatním sportovcům z naší reprezentace.


Co pro vás osobně znamenala účast na olympiádě?
Stále ještě nemohu uvěřit tomu, že jsem tam byla. Stejně jako že už to skončilo. Jinak mám teď obrovskou motivaci dostat se za dva roky na olympiádu do Koree . Našla jsem si spoustu nových kamarádů a také jsem zjistila spoustu zajímavostí z ostatních sportů.


Co vás ještě v rámci letošní sezony čeká?
Nejdůležitější závod jak pro mě, tak pro trenéry bude mistrovství světa juniorů ve snowboardcrossu. Jedním z důvodů je, že nabízí možnost kvalifikovat se na mistrovství světa dospělých. Dále se pojede ještě Světový pohár a dva evropské poháry. Také mám v plánu zúčastnit se mistrovství republiky ve freestyle a pár menších závodů spíš tak pro radost. Takže doufám, že se mi bude dařit.