Procházku po Dobrši začínáme prohlídkou tvrze. Projdeme k ní renesanční branou ozdobenou psaníčkovými sgrafity. Tudy projdeme do dvora, kde stojí objekt tvrze a k ní přistavěný zámek. Tvrz vznikla ve 13. stol. a až do 17. stol. byla sídlem rodu Koců z Dobrše. V r. 1591vladyka Václav Koc část tvrze přestavěl a přistavěl k ní nový renesanční objekt. Koncem 17. stol. K němu rod Althanů připojil další barokní křídlo. Od r. 1707 patřila Dobrš Schwarzenberkům. V té době objekty sloužily již jen jako obydlí zaměstnanců statku a později tu byla sýpka a od roku 1838 škola. V domku stojícím naproti tvrze bydlí zasvěcený znalec historie tvrze i celé obce pan Rezek, který nám ochotně povyprávěl řadu zajímavých věcí. Je také možné u něj zakoupit pohledy a jiné turistické upomínky s motivem Dobrše. Také nám půjčil symbolický klíč k tvrzi. Budovy tvrze a zámku se v současné době nákladně renovují.

Stejnou cestou se vrátíme zpět na náves, kde odbočíme vpravo. Cesta se pozvolna zvedá do kopce a my se ocitáme jednak u pomníku padlých v 1. světové válce. Jsou tu výhradně česká jména, obec v minulosti měla pouze české obyvatelstvo. Naproti památníku stojí další pomník, který má neobvyklý tvar otevřené bible s růžencem, kalamářem a hromádkou knih. Je to připomínka památky dobršského kněze a vlastence O.F. Waldta (1683 - 1752), po kterém se zachovala rozsáhlá knihovna uchovávaná po staletí na místní faře. Procházíme hřbitovními vraty a vstupujeme do kostela Zvěstování Panny Marie. Je to historicky velmi cenná památka, skutečná perla pošumavské obce. Jádrem později dostavovaného kostela je románská svatyně z 13. století.

Po vstupu do kostelní předsíně obdivujeme skutečnou kuriozitu, „levitující“ skulpturu znázorňující Krista zmrtvýchvstalého. Tato vzácná keramická socha byla speciálně odlévaná do forem a potom spojovaná, jezdí se na ni dívat znalci umění z celého světa. Na venkovském hřbitůvku obklopujícím kostel objevujeme hrob s pomníkem věnovaným místnímu legendárnímu faráři páteru Martinu Víchovi, hrdinovy protikomunistického odboje. Na hřbitůvek navazuje farní zahrada, dnes bohužel neudržovaná, s půvabnou budovou fary. Cesta od kostela se zvedá a dovede nás na návrší s výškou 700 m, kde mezi starými stromy stojí památná kaple sv. Jana a Pavla, románská stavba z poloviny 13. stol. V hranolovité věži s portálem býval široko daleko proslavený velký zvon, kterým se zvonilo proti bouřkám. Návrší s kaplí má neopakovatelnou atmosféru, opravdu magické místo, kde člověk vnímá stopy uplynulých věků. Krátce před naší prohlídkou t u této starobylé kaple probíhal svatební obřad, ještě tu po něm zůstala slavobrána.

Návštěva Dobrše nabízí hluboké zážitky zejména pro ty, kdo rádi objevují stopy historie kolem nás. V málokteré obci se setkáme s tak velkou koncentrací skutečně cenných architektonických pokladů, obec nás ale okouzlila i svou malebností, starosvětským klidem a celkovou pohodou, která v Dobrši dýchá z každého zákoutí.

Jitka Pavlíková, Strakonice