S dramatickým celkovým propadem návštěvnosti se už druhý rok potýkají památky v jižních Čechách. Dříve u pokladen stály dlouhé fronty, teď je tam volno. Až moc. Chybějí nejen turisté, ale i tržby ze vstupného. Existují ovšem výjimky. V případě jednotlivých objektů nebo prázdninových měsíců.

O tom, jak koronavir zamával s čísly, svědčí třeba bilance jihočeských objektů ve správě Národního památkového ústavu. Podle tiskové mluvčí jihočeských památkářů Markéty Slabové navštívilo v prvním pololetí roku 2019 více než desítku hradů a zámků celkem 383 171 lidí. Vloni už to ve stejném období bylo jen 125 825 návštěvníků a letos 70 016. Obdobný sešup potkal i tržby. Z 54,4 milionu roku 2019 zbylo letos jen 7,8 milionu korun.

"Za první pololetí jihočeské památky navštívilo něco málo přes 70 tisíc osob. Ve srovnání s loňským rokem návštěvnost poklesla o 44%, a to z toho důvodu, že vloni před vypuknutím pandemie, tedy od ledna do března, byly památky s celoročním provozem otevřeny v běžném režimu a vidělo je téměř 35 tisíc návštěvníků. Oproti roku 2019 je letošní návštěvnost do konce června téměř o tři čtvrtiny nižší," uvedla Markéta Slabová pro Deník.

"Stejně jako v loňském roce na památkách postrádáme zahraniční klientelu a organizované zájezdy. Mezi návštěvníky jsme zaznamenali obavy z kumulace většího počtu osob v uzavřených prostorách, řadu návštěvníků odrazuje i povinnost nošení respirátorů v interiérech během prohlídek. Proto řada z nich dává přednost návštěvě venkovních areálů a hradních zřícenin před prohlídkami interiérů s průvodcem. Preferované jsou i expozice muzejního typu bez průvodce nebo výstupy na věže. Turisté často tápou, jaká aktuální protiepidemická opatření platí, a to nejenom při návštěvě památek, ale kulturních akcí obecně. V mnoha případech prohlídku vzdávají. Věříme, že se během prázdnin návštěvnost trochu vyrovná stavu, na který jsme byli zvyklí v předchozích letech, kdy v létě jezdili primárně domácí turisté, zejména pak rodiny s dětmi. To ostatně potvrzují i stoupající počty návštěvníků během prvních prázdninových týdnů," dodala Markéta Slabová.

Nejvíc tratily vlajkové lodě

Paradoxně jsou propadem celkové návštěvnosti nejvíce postižené vlajkové lodi památkové flotily. Například Hrad a zámek Český Krumlov. Letošních 13 285 turistů za první pololetí není ani desetinou předloňského stavu. Podle kastelána Pavla Slavka chybí hlavně zahraniční klientela. "My jsme otevřeni celoročně," říká Pavel Slavko s tím, že v jarních a podzimních měsících přicházeli hlavně zahraniční turisté především ze zámoří, Tchajwanci, Japonci, Australané, Jihoameričané. "V únoru jsme měli dvanáct tisíc návštěvníků, v březnu patnáct tisíc," naznačuje Pavel Slavko, na jaká čísla byli v Českém Krumlově zvyklí. Teď dva roky museli mít na jaře zavřeno. V hlavní sezóně dorazili Češi. Tvořili dlouhodobě o něco více než 40 % návštěvníků. Ale vloni dokázali přes léto i nahradit cizince. "Loni to bylo úžasné. V červenci a srpnu česká klientela zcela nahradila zahraniční," těší Pavla Slavka. Kapacity prohlídkových tras se naplnily v hlavní sezóně skoro na sto procent. Tento rok ale opakování podobné situace krumlovský kastelán nečeká. Letos už mají lidé větší šanci vycestovat, méně se obávají koronaviru. Takže od června do konce srpna na Krumlově tipují 70 % loňské návštěvnosti. "Byla by to hezoučká, pěkná návštěvnost, ale sto procent nečekám," říká Pavel Slavko.

Je zajímavé, že prázdninová návštěvnost v číslech vybočuje z celoročního trendu. Propad návštěvnosti objektů NPÚ v jižních Čechách (ve srovnání let 2019 a 2021 skoro na pětinu za 1. pololetí) je v kontrastu s návštěvností od 1. do 21. července: Český Krumlov 41 581 (2019), 42 648 (2020), 27 361 (2021); Hluboká 39 061 (2019), 43 180 (2020), 32 175 (2020); Kratochvíle 6 011(2019), 7 768 (2020), 9 569 (2021); celkem 164 438 (2019), 185 714 (2020), 148 309 (2021).

I když je Národní památkový ústav státní organizací a finanční hospodaření úplně nezávisí na tom, kolik se vybere na vstupném, je propad příjmů na hospodaření znát. Musí se šetřit. "Máme úsporná opatření v provozních výdajích. Po měsících se dělají kalkulace. Platí se jen nejnutnější. Voda, plyn, elektřina. Omezily se brigádnické síly. Velké stavby se posunuly. Vše se ostříhalo," říká Pavel Slavko, ale zdůrazňuje, že nutná údržba se nezanedbává. Smrskla se ovšem na nejzákladnější opravy střech, komínů a malých rezerv na havarijní situace.

Návštěvnost jihočeských památek ve správě NPÚ.Zdroj: Deník

Nechtěně volněji mají i na Zámku Hluboká. "Červenec je zatím o necelou třetinu slabší než vloni," uvedla Jitka Machová, pracovnice vztahů s veřejností. Běžně zde vítali kolem 2000 lidí denně, letos je to 1500 až 1700 návštěvníků. "Jsou to čeští turisté, moc za ně děkujeme, bez nich by tu nebyl skoro nikdo," popisuje realitu letošní sezóny Jitka Machová. Cizojazyčná skupina přijde velmi zřídka. "Měli jsme tu skupinku Rusů, přišlo pět Francouzů," vypočítává Jitka Machová, pro koho se za poslední dny dělaly ojedinělé cizojazyčné prohlídky. Na Hluboké jsou ale zvyklí, že o prázdninách tvoří největší část zájemců o vstup Češi. Na jaře a na podzim jsou to zase ruské, čínské, italské nebo německé skupiny přes týden a na víkend Češi. V zimě obvykle jezdí pouze turisté z Číny a Ruska. "Už dva roky za sebou to ale neplatí," upozorňuje Jitka Machová na zpřeházený stav turistického ruchu. Vrchol sezóny bývá na zámku od poloviny července do 20. srpna. To by ideálně měli mít dva až dva a půl tisíce návštěvníků denně. Letos se uvidí. A Jitka Machová připomíná, že to může ovlivnit i počasí nebo obecně nabídka ubytování v regionu či dalších turistických programů v okolí.

Ti menší jsou na tom líp

Paradoxně u menších památkových objektů, kde nehrají cizinci takovou roli, může být úbytek turistů menší a třeba na Kratochvíli jich letos oproti loňsku přibylo. I když pořád na rok 2019 zámek nedosáhl a chybí mu asi třetina návštěvníků. Kastelán Vojtěch Troup se zdráhá určovat, čím by to mohlo být. Ale jednu z možností vidí ve větší propagaci zámku a také v tom, že postupně došla ocenění kulturní nabídka akcí na Kratochvíli. "Tradičně poměrně bohatá kulturní nabídka zapadá do programu lidí, kteří nechtěli vycestovat za hranice," říká Vojtěch Troup a dodává, že zámek a jeho zahrady nabízejí nejen historii, ale i příjemnou procházku. Objekt vybudovaný v renezanci totiž znásobuje dojmy na návštěvníky třeba velkým vodním příkopem.

"Teď jsme pořádali tančírnu. Ukazuje se, že tenhle typ akce nabízí fantastický večer. Pořádáme ji už jedenáct let. Vystupuje velký swingový orchestr a lze tančit po celé zahradě," říká Vojtěch Troup a doplňuje, že velký zážitek byl spojen v minulých letech s představeními Divadla Continuo a někteří lidé se kvůli těmto zážitkům vracejí na Kratochvíli i jen tak zavzpomínat.

Na Kozím hrádku, který spravuje město Sezimovo Ústí, dokonce návštěvnost vzrostla. Možná i díky tomu, že objekt nabízí vlastně samostatnou procházku pod širým nebem. Podle Michaely Habichové z Infocentra Sezimovo Ústí v roce 2019 navštívilo Kozí hrádek 9 861 lidí, v roce 2020 to bylo 12 693 turistů. "K 23. červenci 2021, máme přibližně 5 900 návštěvníků," uvedla Michaela Habichová letošní průběžné číslo.

Kozí hrádek je otevřen od května do konce září, vždy od úterý do neděle (9-17 hod.). "Návštěvníci si kromě zříceniny mohou projít i naučnou stezku v okolí hrádku, která obsahuje deset panelů. Pět je věnováno Kozímu hrádku, pět životu a dílu Mistra Jana Husa. Panely jsou navrženy tak, aby si dospělí početli a malí návštěvníci si mezitím pohráli s interaktivními prvky ve spodní části každého panelu," doplnila Michaela Habichová.

Pod Jihočeské muzeum spadá tvrz Žumberk nedaleko Nových Hradů. Tady je letošek srovnatelný s minulým rokem. Vloni ale chodilo o něco více lidí. Oproti období před koronavirem ubyla podle kastelána Romana Jozefíka zhruba čtvrtina lidí. "Teď máme novou výstavu Řemesla pod Novohradskými horami," připomíná novinku z nabídky Roman Jozefík a doplňuje, že je interaktivní, kdy si děti mohou i aktivně prožít prohlídku. Kastelán Žumberku připojuje i zajímavý postřeh, že návštěvnost u nich ovlivňuje i situace s uzavírkami. "Obdivuji, jak se k nám lidé dostanou," říká kastelán s tím, že nyní jsou neprůjezdné silnice u Žáru i v centru Trhových Svinů. Takže lidé si i předem volají tvrz a žádají o radu, kudy mají jet.