Byl plný energie a s košťanskou básnířkou Alenkou Melicharovou plánovali další společné publikace. Ani ve snu by mě nenapadlo, že to je naše poslední společné setkání a že už mi na hromádku jeho kouzelných malovaných dopisů, které vždy zahřály u srdce a vyvolaly úsměv, žádný další nepřibude.
Těžká nemoc zpřetrhala velké plány a v neděli přišla smutná zpráva, že Mistr Kupka, malíř od Otavy, jak se sám nazýval, nás ve věku 81 let předešel na věčnost.
I když na milovaný jihočeský Slaník u řeky Otavy, kde Karel Kupka léta žil, nedal nikdy dopustit, na sever Čech se za svými přáteli a bývalými žáky vracel vždycky moc rád. Měl tu své vzpomínky na mládí, protože byl nejen absolventem teplického gymnázia, ale působil tu i několik let jako učitel. „V Košťanech mají otcův krásný pohled na obec a také jeden můj a to samé mají v Hrobu. Kde jsou ty časy, když jsme vyšli nad školu a malovali dálky s žáky," vzpomínal Karel Kupka na dobu, kdy po vysoké škole učil čtyři roky v Hrobu.
Založil výtvarný obor Lidové školy umění v Ústí nad Labem, která byla první v celém Severočeském kraji, léta vyučoval i na Vysoké pedagogické škole v Ústí.
V roce 1971 si Karel Kupka koupil ve Slaníku, na břehu řeky Otavy, bývalou přívoznickou chalupu, která byla, i když procestoval mnoho zemí, podle jeho slov „nejkrásnějším místem na světě" a právě tady už zůstal „doma".
Maloval krajiny, zátiší a kytice, ilustroval knížky a těšil se, jak říkával, z krásných dnů a malování.
S těžkou nemocí se pral statečně, zvítězit nad ní ale nemohl.
S Mistrem Kupkou se rodina a přátelé rozloučí nejprve 27. července v 16 hodin na mariánském poutním místě Lomci u Vodňan, na severu Čech se poslední rozloučení uskuteční v neděli 4. srpna v 8.30 hodin v kostele sv. Valentina v Novosedlicích.
