Kříž, který má tři metry na výšku a téměř metr a půl na šířku, vyrobil nadrotmistr D. M. Pracoval na něm ve volných chvílích, když zrovna neplnil služební úkoly v misi. „Podařilo se nám získat hranol pro výrobu kříže,“ sdělil strakonický voják, kterému práce se dřevem není cizí. V civilu jej baví stavět krovy, pergoly a věnuje se i dalším řemeslům. Jak ale přiznal, kříž vyráběl poprvé. Používal k tomu dláta a nůž. „Nutností je udržovat nástroje stále ostré,“ prozradil základní pravidlo, jež všichni, co pracují se dřevem, dobře znají.

Důležité je číst, jak dřevo rostlo

Na kříži z borovice je kromě menšího kříže vytesán ještě znak strakonického útvaru a písmena CZE, odkazující na českou jednotku. Právě vyřezání těchto znaků bylo na výrobě celého kříže tím nejtěžším. „Musíte přitom číst, jak dřevo rostlo. Těžko se to vysvětluje, ale každý člověk, který pracuje se dřevem, ví, o čem mluvím,“ uvedl nadrotmistr D. M. Na mysli má tím hlavně to, že při vyřezávání dřeva musí být člověk velmi opatrný, protože stačí málo a celý ornament může být zničen.

Velké náměstí.
ANKETA: Hlasujte, který strom ve Strakonicích se vám nejvíce líbí

Impozantní kříž má připomínat působení českých vojáků na misi v Litvě. Po vztyčení tohoto „drobečka“, vážícího kolem 60 kilogramů, se uskutečnila na Hoře křížů slavnostní bohoslužba. „Součástí obřadu žehnání kříže byla kromě jiného modlitba a zamyšlení nad významem kříže. K atmosféře přispěla i píseň Ktož jsú boží bojovníci, jež patří mezi nejvýznamnější husitské chorály,“ doplnil kapitán M. B., jenž jako kaplan české jednotky bohoslužbu vedl.

Křesťanské poutní místo

Hora křížů, někdy též nazývána Křížový vrch, je významným křesťanským poutním místem. Nachází se 11 kilometrů severovýchodně od krajského města Šiauliai na severu Litvy. První kříže se na místě, kde ve 14. století stával hrad livonských rytířů, objevily v první polovině 19. století. Připomínaly oběti povstání z roku 1831, které jsou zde pohřbeny. V době, kdy Litva byla součástí Sovětského svazu, se tehdejší režim pokusil několikrát toto místo zničit. Místní lidé ale pokaždé kříže znovu postavili. V roce 1993 navštívil Horu křížů i papež Jan Pavel II. Dnes je toto místo cílem řady turistů i poutníků z celého světa, kteří sem přinášejí další kříže.

Senát Parlamentu ČR.
VIDEO: Senát zdobí Malováno srdcem. Nahlédněte také do historie Valdštejnů