Program těchto historických slavností na třech šumavských hradech - Kašperku, Rabí a Velharticích - probíhal po celý prodloužený víkend. Každý den přinášel trochu jinou programovou náplň, takže se vystřídalo množství různě zaměřených aktivit, témat i souborů představujících rozličné stránky života středověkého člověka. Protože byl volný den a počasí opravdu příznivé, ke hradu Kašperku se valily doslova davy chtivé strávit volné chvíle na nejvýše položeném českém hradě. Na nádvoří hradu bylo opravdu rušno.

Založil ho Karel IV.

Na prohlídce hradu se návštěvníci dověděli řadu zajímavostí o každodenním životě na hradě založeném roku 1356 samotným Karlem IV. Zájem návštěvníků určitě vzbudil jídelníček středověkého osazenstva hradu, na kterém figurovaly takové recepty jako bobří ocas nebo jelen v láku. Poměrně hororové pověsti vztahující se k hradu Kašperk a jeho okolí si s chutí vyslechli v podání vtipné průvodkyně velcí i malí. Velkolepý výhled z věže hradu odkryl překrásné šumavské obzory – bylo možné spatřit i Pustý hrádek na protilehlém kopci. Hrad byl od 16. stol. opuštěný a výraznějších oprav se dočkal vlastně až ve 20. století. Dnes je ovšem opět na výsluní zájmu a těší se oprávněné oblibě návštěvníků.

Dospělí si mohli na nádvoří poslechnout hudební vystoupení skupiny Benedictus věnující se středověké hudbě.

O svátečním dnu si na Kašperku přišly na své i děti. Byla pro ně připravena řada aktivit, které vycházely ze života na středověkém hradě - mohly si zkusit psaní husím brkem ve scriptoriu, z vosku si odlít hradní pečeť, razit středověkou minci, lovily zlatinky ve vodní lázni, střílely z kuše a také si mohly obléknout oděv rytíře.

Slavnosti Šumavského Trojhradí si užily opravdu všechny věkové kategorie. Zdravý šumavský vzduch i krása okolní podzimní přírody, která se nyní zdobí pestrými odstíny barev, byly přidanou hodnotou příjemně a hlavně aktivně stráveného svátečního dne.

Jitka Pavlíková, Strakonice