Řepice – Kdo neví, ten ho nenajde. Řeč je o dětském táboře Spolku Děti Řepice. Nenápadná příjezdová cesta mezi domy vede k louce pod lesem, kde se u pastelkového hřiště rozkládají stany a kolem pobíhají děti.
Spolek Děti Řepice celoročně pořádá pro děti jednodenní či vícedenní akce. Například v loňském roce se uskutečnilo celkem třicet šest akcí různého charakteru. Ovšem hlavní zůstávají letní tábory. Velký tábor je sedmidenní po třech turnusech. Příměstský trvá pouze od pondělí do pátku a rodiče své ratolesti přiváží po půl osmé a nejpozději v 17 hodin si je vyzvedávají.

Příměstský tábor Řepice 2016V týdnu 25. do 29. července měly děti z příměstského tábora rámcový program daný, v úterý jely na výlet do Strakonic na hrad, kde si prohlédly výstavu o indiánech a vytvořily si čelenky a další suvenýry. Ve středu se podívaly k hasičům do Strakonic. Další program se odvíjel hlavně od počasí. Každopádně děti si užily spoustu soutěží, pastelkového hřiště, ale i výtvarných dílen. Zajímavostí bylo pouštění balonku se vzkazem, kdy vedoucí Martin Tíkal eviduje a zanáší do mapy, kam až balonky doletěly. „Ovšem toto je skoro celoroční věc, protože některé balonky letí opravdu daleko a zpráva o nich se nám donese až po delší době. Nejdál se zatím dostal balonek do Rakouska, který uletěl 237 kilometrů," upřesňuje Martin Tíkal.

Příměstského tábora se účastní hlavně děti ze Strakonic ve věku od pěti do osmi let. „Děti v tomto věku mají neskutečnou fantazii a pak už stačí jen dát námět a aniž bychom to zamýšleli, zabaví se na pár hodin. Například když jsme přijeli z výstavy o indiánech, někde se rozkřiklo, že na pískovišti je zakopaný poklad a pak jsme o nich dlouho nevěděli," usmívá se Martin Tíkal.

Vedoucí „malého" tábora je Jana Černá, jejímž úkolem je děti od sedmé do sedmnácté hodiny zabavit a případně ohlídat. „Děcka si do devíti hodin hrají. Až když dorazí úplně všichni, začínáme se soutěžemi, hrami, nebo jedeme na výlet. Nejvíce milují aktivní běhací hry. První den se rozkoukávaly a vzájemně jsme se seznamovali, ale pak se už otrkaly a jsme kamarádi," vysvětluje Jana Černá.

Podle slov Martina Tíkala se děti každoročně vrací, a ti kteří jsou už „staří" na příměstský tábor, plynule přecházejí na „velký" hlavní tábor.
V pátek 29. července čekal malé táborníky poslední rozlučkový den. Ale už předem bylo jisté, že se vedoucí příští rok s některými dětmi setkají znovu.