Alena Kyrálová ze Sušice se jejich výrobou zabývá už několik let. „Sklo je prostě úžasná hmota,“ říká.

Co je páteřík?

Obyčejný a jednoduchý skleněný korálek, který byl a je vyráběn navíjením roztaveného skla na mandrel – kovovou tyčinku. Svůj název dostal od začátku modlitby latinského Pater noster – Otče náš… Proto páteřík.

Jak tento šperk vzniká?

Dnes je to lehčí výroba oproti dřívějšku. Máte připravenou surovinu tzv. skleněnou lampovou tyč a sklářský kahan. Hmota se nahřeje nad sklářským kahanem na 800°C až 1200°C a jakmile je dostatečně natavená, začne se navíjet na mandrel, který má na sobě separační nátěr. Tím bývá kaolín. Otáčením kovové tyčky se navíjí korálek. Následně se může tvarovat do různých podob vrstvením skla, malováním dekorů či zatavováním kovů jako je zlato, stříbro, měď nebo sklářské pudry. Těch technik je opravdu mnoho. Dříve si museli skláři všechno pracně obstarávat.

Páteřík: Většina starých šumavských skláren kromě výrobků z foukaného skla a zrcadel vyráběla i drobné skleněné korálky. Říkalo se jim páteříky. Korálky se používaly převážně na výrobu modlitebních pomůcek – růženců.

Ví se, kde vznikly páteříky poprvé nebo s jakou obcí či osadou jsou spojeny?

Nejstarší výrobky ze skla jsou doloženy z poloviny třetího tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii. Z té doby pocházejí nálezy skleněných korálků a destiček užívaných jako amulety či šperky. V 7. století před naším letopočtem se znalost výroby skla rozšířila do Evropy. Předpokládá se, že toto umění sem zanesli féničtí nebo asyrští skláři.

Alena Kyrálová je vinutářkou. Žije v Sušici a vyrábí vinuté korálky.
VIDEO: Poslechla svůj sen. Jejím životním osudem jsou krása a křehkost skla

Na našem území začíná výroba skla v době laténské (500 let př. n. l.) To dokazuje, že už Kelti, žijící na našem území, byli schopni vyrábět si v malých pecích korálky, náramky, a to dokonce zdobené. Sloužily jako amulety na ochranu před zlým pohledem „Evil eye“ (uhranutím). Na Šumavě je nejstarší oblastí asi okolí Vimperska, Stach a Kašperských Hor.

Jak se je skláři učili?

Většinou předáváním řemesla z otce na syna a ponecháním různých sklářských technik v rodu sklářů. Dnes už to tak není. Jsou na to specializované školy s různým sklářským zaměřením, ať už je to sklář, figurkář, vinutkář, brusič, vitrážista, malíř emailovou technikou, podmalba na sklo atd. Sklo je prostě úžasná hmota, se kterou jde dělat mnoho nádherných věcí.

Mají páteříky význam také v době, ve které žijeme?

Určitě ano. Jednoznačně v módě, ale určitě i jako amulet nebo korálek na ochranu. Ten vlastnoručně vyrobený má potom o to hlubší význam. Například růženec. Pro někoho má velmi silný duchovní význam, pro jiného je to módní doplněk. Ale záleží jen na každém z nás.