Vedoucí odboru životního prostředí Jaroslav Brůžek k tomu říká: "Zásahy byly nutné a můžeme je kdykoliv doložit. Myslím si, že útoky na soudnost úředníků a nadávky na mojí osobu byly zbytečné. O to více si cením lidí, kteří naše kroky chápou a podporují."

Proč jste vykáceli stromy u pomníku F.L. Čelakovského?

Před necelými 30 lety zde byly vysázeny hrušně, které nahradily zplanělé sakury a zeravy, jež obklopovaly sochu F.L.Č. Zhruba před 10 roky začaly hrušně více plodit a objevily se první žádosti o řešení této situace. Náš odbor tyto žádosti zamítal, jelikož stromy byly v dobré kondici a v plné síle. Bohužel, posledních pět let extrémního suchého počasí a následná činnost chorob a škůdců zapříčinily destrukci celých lesních komplexů, což se nevyhnulo ani městskému prostředí, které je navíc pro dřeviny, a to díky exhalacím a činnosti člověka, více zátěžové.

K čemu tedy konkrétně za posledních pět let došlo?

Je známo, že hrušeň obecná je poměrně dlouhověká dřevina, ale prošlechtěnost některých kultivarů, což je i tento případ ubírá, na její dlouhověkosti a tyto roubované dřeviny jsou účelově sázeny do prostor pro rychlý efekt s tím, že budou pravidelně nahrazovány novými. Toto extrémní sucho, které bylo ve střední Evropě mimochodem největší za posledních 2000 let, což prokázaly i nedávné studie, se podepsalo na těchto stromech. Zhruba před pěti roky došlo k zaschnutí prvních terminálů na levé straně u památníku a v loňském roce již byly zaschlé skoro poloviny korun levého křídla. Před dvěma lety se začaly objevovat tyto nekrózy i na části pravé. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k tomuto razantnímu řešení a k náhradě novými dřevinami, které by měly symbolizovat nejen rodákovu tvorbu, ale především lépe odolávat výkyvům v klimatu.

Ilustrační foto.
Vandal v Blatné poškodil elektronickou úřední desku

Kromě toho ale čelíte jako odbor tomu, že zde chcete vysadit břízu, tedy silný alergen. Je to nutné?

Co se týče problematiky alergií a pylů stromů je nutné říct, že každá kvetoucí rostlina je produkuje, některé lidskému organismu vadí více, jiné méně. Bříza díky své větrosnubnosti má lehčí pyl, který je unášen větrem na desítky i stovky kilometrů a nezáleží tedy na jejím umístění. Pokud bychom tomuto jevu chtěli zabránit nebo ho částečně omezit museli bychom v takto širokém okruhu zlikvidovat veškeré větrosnubné dřeviny, jako jsou topoly, břízy, habry, vrby a jiné. Bříza himalájská byla vybrána nejen pro to, že je esteticky zajímavá, ale i pro to, že v našich podmínkách výrazně méně kvete a plodí a dorůstá daleko menších rozměrů než naše původní druhy. Je nutné podotknout, že bříza je symbolem mediální masáže co se týče alergenů, přitom jak už jsme poznamenali, výše je to celá řada stromů. Naopak na obhajobu břízy je nutné napsat, že tato dřevina má vysoké fytoncidní účinky, což znamená, že dokáže ve svém širokém okolí potlačit tolik teď diskutované bakterie a viry, a to během celé své vegetace.

Břízu u F.L.Č. doplní ještě národní strom – lípa srdčitá, která přirozeně a v ideálních podmínkách může dorůst až 30 metrů. Zde bude však použit kultivar s názvem Rancho, u kterého bude výška za mnoho let v dospělosti maximálně 12 až 15 metrů. Co se týče lípy jako alergenu, je to hmyzosnubná rostlina, která má těžší pyl, tudíž se nedostává do ovzduší a není tedy uváděna jako alergen.

Kdy uvidí Strakoničtí další změny?

Obnova zeleně je plánovaná v nejbližších týdnech.

Návštěvníci strakonické nemocnice jsou v těchto dnech svědky stavebního dění v objektu bývalé patologie.
Bývalá patologie ve strakonické nemocnici je rozkopaná

Samostatnou kapitolou jsou Rennerovy sady. Jaká je situace tady?

V současné době, a to i díky počasí, zažívají Rennerovy sady zlomové období. Odmyslíme-li si některé méně vhodné výsadby z poloviny 70. a 90. let, tak se jedná o stejnověký porost, kde některé dřeviny jako například javory a jeřáby dosáhly své maximální životnosti. Je to jedna z lokalit, která je, co se týče stavu zeleně, bedlivě sledována a ošetřována. Za poslední léta došlo prakticky u všech stromů k zdravotním a bezpečnostním řezům. Bohužel, některé dřeviny již nešlo zachránit, a tato situace pokračuje. V minulém roce byl vypracován odbornou firmou, zabývající se arboristikou, další aktuální posudek, který určil mimo jiné naléhavost péče u jednotlivých dřevin, ale i bohužel odstranění některých jedinců. V žádném případě nešlo o kácení zdravých stromů, nýbrž o nemocné stromy poškozené dřevokaznými houbami, popř. uschlé jedince, a to z důvodu úbytku spodní vody, které samozřejmě nevykazují defekty nebo změny struktury dřeva.

I v sadech plánujete náhradní výsadbu?

Dojde k ní už letos. Plánovaná náhradní výsadba bude realizována na přelomu roku 2021 a 2022 a zajistí různorodé stáří dřevin v parku tak, jak je tomu v přírodě blízkých biotopech, které jsou díky různému stáří dřevin zdravější a dynamičtější.

Změny zeleně čekají také Ellerovu ulici. Můžete říci jaké?

Před rokem došlo v Ellerově ulici při poryvu větru k značnému prořídnutí porostu, kde bylo poničeno velké množství stromů. Zbývající dřeviny již několik let po sobě odumíraly, což se každý rok projevovalo čím dál tím menším olistěním, které bylo v loňském roce téměř žádné. S největší pravděpodobností příčinou je, tak jako u předchozích případů, vláhový deficit. Stromy prostě uschly.

Město Strakonice využilo v loňském roce příležitost o získání státní podpory od Státního fondu životního prostředí a požádalo o dotaci ve výší 250 000 korun na dosadbu této a jiných lokalit. Pro dosadbu Ellerovy ulice byly vybrány jerlíny japonské a javory červené, které by se měly lépe popasovat s přírodními podmínkami této lokality. Tato realizace proběhne rovněž na jaře letošního roku.