V pondělí 27. listopadu se v Rytířském sále strakonického hradu uskutečnilo tradiční oceňování těch, kteří se rozhodli bezplatně darovat nejcennější tekutinu na světě. Ocenění uděluje Český červený kříž.

Význam dárcovství krve ocenili jak starosta Břetislav Hrdlička, tak náměstek ředitele nemocnice a zástupce primáře neurologického oddělení MUDr. Michal Pelíšek. „Sám jsem několikrát krevní transfuzi potřeboval. Ale nikdy jsem svoji krev dát nemohl. Bez vás, bez vaší pomoci, by mnoho lidí už nežilo. Děkujeme vám,“ řekl starosta Břetislav Hrdlička.

Nejkrásnější hádanka. Na snímku Madlenka, kterou hraje Táňa Krchová.
KVÍZ: Znáte české filmy a pohádky natočené na Strakonicku? Otestujte se!

Michal Pelíšek připomněl žebříček životních hodnot. „Zdraví jedince je stále něco, co si člověk za peníze nekoupí. Úspěšné tažení za ziskem a blahobytem končí v okamžiku, kdy vstoupí do života zákeřná nemoc nebo nenadálý úraz. V takovém okamžiku jako by se svět zastavil a na všechno se začneme dívat jinýma očima. Většinou se tak děje tzv. zčista jasna, takže se na to člověk nedovede řádně připravit. Je moc dobře, může-li se nemocný člověk opřít o nějaké jistoty. A touto jistotou dárci krve jsou,“ uvedl Michal Pelíšek.

Mohla za to válka

Obrovským impulsem k rozvoji transfuzí byla z pochopitelných důvodů první světová válka. Od té doby bylo potřeba vyřešit mnoho otazníků – srážení krve odebrané dárci, skladování krve do zásoby v krevních bankách, prevence infekcí, minimalizace výskytu přenosných chorob.

A tak se transfuzní medicíně zdravotníci věnovali i v meziválečných obdobích. Konkrétně ve Strakonicích se s transfuzním programem začalo v roce 1920, tedy již dva roky po válce.

Kácení a instalace vánočního stromu na Velkém náměstí ve Strakonicích.
VIDEO: Strakonice mají vánoční strom. Přijel z Dražejova, ale je ze Šumavy

Stejně jako dnes, i tehdy byl celý program limitován počtem dárců. Zpočátku šlo hlavně o příbuzné pacientů a zdravotnický personál. To s sebou samozřejmě neslo mnoho problémů. Jednak – jak dobře víme – příbuzní měli mnohdy jinou krevní skupinu a zdravotníků byl omezený počet. A tak začaly při nemocnicích vznikat svazy dárců krve. Organizace odběrů však byla velmi náročná. Postupně i do Čech pronikly zkušenosti ze zahraničí a začala být budována celostátní síť transfuzních stanic. Byl do ní zapojen i Československý červený kříž, který získával dobrovolné dárce krve. Československý červený kříž se tak od roku 1948 začal systematicky věnovat získávání dárců krve a seznamování veřejnosti s potřebou této ušlechtilé činnosti. Vznik Národní transfuzní služby také znamenal definitivní konec přímých krevních převodů, které do té doby ještě přežívaly, a plný přechod na přípravu tzv. krevních konzerv.

Krev zdarma

V roce 1959 vyhlásila Mezinárodní federace Červeného kříže kampaň za dárcovství krve bez finančních motivů, takové, kdy dárce za odběr nedostává žádný finanční obnos. K této kampani se po deseti letech připojila i Světová zdravotnická organizace a v roce 1981 na Mezinárodní konferenci Červeného kříže i vlády států celého světa. Česká republika patří mezi asi třetinu zemí světa, kde je tzv. plná krev získávána stoprocentně jen od bezpříspěvkových dárců. „Dnes máme u nás asi čtvrt milionu dárců krve, kteří ji bezplatně darují v nemocničních transfuzních zařízeních. To však stále není ideální počet. Potřebovali bychom dárců více, alespoň 300 000. Navíc každý rok asi 25 tisíc z nich z věkových či zdravotních důvodů s dárcovstvím musí skončit. Takže každý rok bychom potřebovali získat takových 30 až 35 tisíc nových,“ konstatoval strakonický lékař.

Parkování za říjen.
OBRAZEM: Říjnová hitparáda parkování ve Strakonicích. Řidiči nezklamali

V České republice chybí 100 000 dárců krve. Přitom každý z nás potřebuje za svůj život průměrně pětkrát krevní transfuzi a asi 14x lék vyrobený z krve. Na komplikovanější operaci je potřeba i 10 jednotek krve po 300 mililitrech. Vzhledem ke stále složitějším operacím spotřeba krve neustále roste. Počet dobrovolných dárců naopak dlouhodobě klesá.

- V rámci Evropské unie je potřeba osm milionů krve za rok na 500 milionů obyvatel.
- Česká republika dodává milion litrů krve na 10 milionů obyvatel, tedy 1/8 produkce.
- V ČR je v současné době 69 transfuzních stanic.