„Začalo to po roce 2002 a od té doby se neustále pracuje na vylepšení životního prostředí tady v obci,“ upřesňuje Stanislava Mašková, starostka Lnář, které patřily mezi šest nejpostiženějších obcí Blatenska.

Oprav bylo hodně jak na bytovém fondu, tak na komunikacích. „Dělalo se veřejné osvětlení, rozhlas, musela se obnovit čistírna odpadních vod, která nám po povodni doslova uplavala, opravili jsme část kanalizace a komunikace ve středu obce, opěrnou zeď u tvrze a mnoho dalšího,“ vypočítává starostka.

Tvrz se dočkala celkové rekonstrukce a bývalý pečovatelský dům obnovy střechy.

Krom realizovaných akcí je připraven projekt na celkovou kanalizaci v obci. „Obec nemá po celé rozloze kanalizaci a nemá centrální čistírnu odpadních vod,“ informuje Mašková. Ani přilehlá obec Zahorčice nemá vyhovující kanalizaci. „To by byla taková největší akce, kterou bychom potřebovali co nejdřív zrealizovat. Ale je na to třeba velké finanční částky, kterou nemáme, proto se zatím akce nerealizuje,“ doplňuje starostka.

Hřbitov včetně hřbitovní zdi, márnice a zvonice byl převeden do majetku obce na začátku roku 2008. Kostel sv. Mikuláše zůstal v majetku církve římskokatolické. Hřbitovní opěrná zeď je tedy obcí postupně opravována. „Dělali jsme na její rekonstrukci v roce 2008 a 2009 a pokud se nám podaří získat finanční prostředky i tento rok, chtěli bychom opravu opěrné zdi letos dokončit,“ vysvětluje starostka a dodává, že na celkovou opravu zdi je ještě třeba 1 700 000 korun.

V plánech do budoucna má své místo i oprava márnice a zvonice.

V letošním roce by měly pokračovat opravy střechy na tvrzi. „První etapa proběhla loni, letos bychom to chtěli dokončit,“ zmiňuje dále Stanislava Mašková. O dotace na tuto akci obec požádala do Programu obnovy venkova.

V obci fungují spolky s dlouholetou tradicí. Jedním z nich je sbor dobrovolných hasičů, který byl založen již roku 1893. Sbor pomohl mnohokrát při živelních pohromách, především při již zmíněných povodních.

Dalším spolkem je Myslivecké sdružení Stráže – Lnáře, který má více jak šedesátiletou tradici, Tělovýchovná jednota Sokol Lnáře, která byla založena roku 1919, a svaz žen. Každý ze spolků pořádá kulturní akce.

Největší z nich, TJ Sokol, čítající 212 členů, pořádá kromě tradičního masopustu i pálení čarodějnic, které je doprovázeno průvodem a kulturním programem, mikulášskou nadílku, které se zúčastňuje čím dál více návštěvníků, nebo různé sportovní akce, jako turnaj v nohejbale, fotbal, tenis nebo loni prvně pořádaný Kuřátko cup.

Svaz žen má přes dvacet členek, které se také pravidelně scházejí a pořádají společné besedy, přednášky i výlety.

Myslivecké sdružení kromě tradičního mysliveckého plesu pořádá takzvaný lovecký den pro děti. Před dvěma roky se tato akce konala poprvé a jelikož se dětem moc líbila, loni se opakovala a letos v červnu je v plánu opět.

Ve Lnářích je turisty hojně navštěvovaný zámek. Patří soukromému majiteli a už řadu let se zde konají svatby a nejrůznější akce. V obci také funguje mateřská a první stupeň základní školy.

Nejstarší písemná zmínka o Lnářích pochází z roku 1318. Jméno obce je odvozeno od lnářů, lidí živících se pěstováním a zpracováním lnu.

Před deseti lety začal Vladimír Červenka pracovat jako brigádník na zámku ve Lnářích. Obec si oblíbil a nyní má na starost provoz tvrze, infocentra, propagační činnost a pořádání kulturních akcí v obci.

Pocházíte ze Lnář, nebo tady jen pracujete?
Jsem z Kasejovic, což je hned vedle. Ale jelikož už je to deset let, co jsem začal dělat průvodce tady na zámku a dost to tady za tu dobu znám, řekl bych, že jsem už napůl místní.

Určitě se zajímáte o historii jako takovou i o historii obce Lnáře. Napadla by vás nějaká zajímavost, která se o obci povídá?
Tady se vypráví hodně věcí. Protože je to kraj rybníkářů, existuje jedna místní pověst, že kdysi v 18. století bylo na tehdejším panství Lnáře 365 rybníků a že vrchnost si na přestupný rok nechávala napouštět ještě jeden rybník. Takhle to ale ve skutečnosti nebylo, protože nejvíc tady bylo 206 rybníků. Ale i to je dost. Druhá pověst, která mě napadá, se týká popraviště, které původně bylo na místě zvaném Kačerovka. Kolem roku 1600, když tady bydlel Volf Novohradský z Kolohrad s manželkou Juditou, paní Judita nerada koukala na oběšence, tak poprosila manžela, ať přemístí šibenici jinam. Od té doby byla šibenice na místě zvaném U Kaštanu.

Na tvrzi funguje také infocentrum. Jak dlouho a jak je využíváno?
Infocentrum tady funguje od května 2006, takže ne zas až tak dlouho. Hlavní provoz máme od června do září, kdy turisté docela jezdí. Letos tu chceme rozjet jednu novinku, že by se dvakrát za den dělala prohlídka obce. Pokud by to šlo, rád bych se dohodl i s církví a dělal prohlídky i v kostele Nejsvětější Trojice.

Dál je v prostorách tvrze knihovna a galerie. Zde se odehrávají kulturní akce?
Ano, většinou se všechno odehrává v prostorách galerie. Pokud pořádáme něco, kde předpokládáme větší účast, přesuneme to v rámci dobré spolupráce na zámek.

Co tady v letošním roce plánujete?
Na tento rok je naplánován přednáškový cyklus, který se jmenuje Vybrané kapitoly a osobnosti z historie Blatenska. Tam jsme vybírali témata, která by lidi mohla zajímat. Například v únoru se začínalo přednáškou Blatensko v heraldice. V dubnu nás čeká přednáška o Johannu Hoffmannovi, což byl malíř, sochař, řezbář a architekt, jehož díla všichni vídají, ale nikdo neví, že to dělal on, viz sloup v Blatné na náměstí nebo fresky v místní kapli se starozákonní tematikou. Větší akcí budou 2. května oslavy 65. výročí konce II. světové války a součástí oslav bude mimo jiné i přednáška zaměřená na osobnost generála Vlasova, který ve Lnářích nocoval naposledy na svobodě. Chceme před tvrz umístit i pamětní desku jako připomínku toho, že tu generál Vlasov byl. Před přednáškou se bude deska slavnostně odhalovat. Poté bude následovat ukázka historické vojenské techniky na zámku. Trošku z jiného soudku je výstava jiřin, která se zde také pravidelně pořádá, a svatební veletrh, který bude letos poprvé na zámku.

Akcí tedy pořádáte dost. Jaký mají o ně lidé zájem?
Tak zatím docela ano, jen aby nám to vydrželo. Na Blatensko v heraldice přišlo 56 lidí, na přednášku pana Větvičky máme nahlášeno 71 návštěvníků.

K prvnímu lednu má obec Lnáře 721 obyvatel, z čehož 627 je přihlášeno ve Lnářích a 94 v Zahorčicích, které pod obec spadají. Je to nejen o 13 občanů méně než ke stejnému datu loňského roku, ale nejméně od roku 2002, což je poslední dostupný údaj, kdy měla obec 775 obyvatel. Z toho 684 Lnáře a 91 Zahorčice.
V průběhu roku 2009 se tady narodily tři děti, naopak 10 občanů zemřelo. Do obce se přihlásilo 14 občanů, ale 21 se odhlásilo. Nejvíce lidí se během posledních let odhlásilo v roce 2001, a to 33, nejméně v letech 1997 a 1998, a to 10 občanů. V roce 2003 a 2008 se přihlásilo pouze 9 občanů, což je nejméně, a naopak největší příliv nastal v roce 2005, kdy se přihlásilo 27 lidí.