„Vrátil jsem se do doby, kdy jsem jako kluk chodil do kostela dívat se na betlémy," říká Jiří Urbánek.

Letošní výstava betlémů v kapitulní síni má jeden přírůstek, a tím je vámi vyrobený betlém. Jaká je jeho historie?

Už jako kluk jsem chodil s babičkou do kostela dívat se na úžasný betlém Františka Malého. A postupem let rostla i moje touha vyřezat si vlastní betlém. Nejvíce jsem na něj myslel v období Vánoc, ale po nich jsem, díky pracovnímu vytížení, na svůj sen nikdy neměl čas.

V roce 2004 jsem byl nějakou dobu výrobním náměstkem firmy Znakon a dělali jsme odbočovací pruh ve Strakonicích k benzince na Volyňské, kde stála lípa. Když pak byla rozřezána na špalíky, tak jsem si jich vzal pár domů. Když jsme pak přes Vánoce a zimu byli doma, začal jsem vyřezávat betlém. Víceméně jsem si začal plnit svůj dávný sen.

Od té doby uplynulo tedy již 12 let. Vzpomínáte si například na svoji první vyřezanou figurku?

Aby ne! Byl to stojící voják. Protože jsem především technik, tak mám invenci pracovat a tvořit podle nějaké předlohy, ne z hlavy. Takže jsem si vzal za vzor vystřihovaný a kreslený betlém Josefa Weniga, což byl souputník Mikoláše Alše (Josef Wenig, 12. února 1885 Staňkov u Horšovského Týna 8. září 1939 Praha. Český malíř, ilustrátor, jevištní a kostýmní výtvarník poz. autora). Svoje figurky jsem začal tvořit podle jeho předlohy. Tak vznikla hlavní skupina v mém betlému svatá rodina, král, voják a další figurky.

Když jsem vyčerpal tento námět, tak jsem si zase našel jinou předlohu.

Ale není přece úplně pravda, že jste figurky a postavy betlému okopíroval podle někoho jiného. Jeden motiv je celý váš. Jde o průčelí domu U Hroznu, který jste před lety zchátralý koupil a opravil. Teď je objektem, který je ozdobou města.

Díky. Máte pravdu, jde o dům U Hroznu. Co se týká figur, tak je betlém hotový a díky jeho sestavení ho poprvé vidím pohromadě (smích). A mám takovou představu, že bych ho zasadil do zimní krajiny a strakonického prostředí.

Původně jsem myslel, že betlém posadím na místo, kde byla hospoda Na Blátě (Ve starém Fezku na Dubovci vedle objektu Přádelna poz. autora). Ale dům U Hroznu jsem koupil v roce 2007 a v roce 2010 jsem vytvořil jeho kulisu. Nakonec jsem se rozhodl, že k němu dám svatou rodinu a kolem osadím významné baráky, které jsou na Velkém náměstí. Ale tak, aby byly vidět i jako od hradu. I když to nebude odpovídat skutečnosti.

Kdy bude tedy váš betlém hotový?

Nejintenzivněji jsem na něm pracoval v letech 2004 až 2010. Pak nastala doba, kdy jsem se musel více věnovat podnikání. Letos jsem se zase k betlému vrátil.

Každoroční dominantou výstavy betlémů je dílo Františka Malého. Ale i vy máte s tímto řezbářem něco společného.

Takovou drobnost. Pan Malý tvořil podle stejné předlohy jako já. Což třeba dokazuje figurka černého vojáka krále Baltazara.

Kdybyste měl krátce popsat, co pro vás znamená vystavit v kapitulní síni hradu svůj betlém, co byste řekl? V Zámecké galerii jste měl výstavu hraček, sbíráte staré fotografie, zajímáte se o historii.

Jako každý sběratel jsem hrozně rád, protože zatím byl jen v krabicích. Teď je vidět celý. Díky tomu mám vizi, že bych ho osadil v našem domě U Hroznu a zpřístupnil ho právě o Vánocích. Ale pravdou je, že vystavit takovou věc, jakou betlém bezesporu je, pro mne znamená návrat k dobám, kdy jsem se s babičkou na ně chodil dívat do kostela a měl jsem přání vyřezat svůj vlastní betlém. Tak trochu by se dalo říct, že se kruh uzavřel.