Do této chvíle jím byl kostel sv. Prokopa, který je součástí hradního areálu. "Tato událost je jedinečnou, protože farní kostel plní roli centra života farnosti. Zde se má křtít, oddávat, konají se zde bohoslužby, především nedělní, ale i ve všední dny a svátky," říká strakonický farář Otec Roman Dvořák.

Otec Roman Dvořák.Jde určitě o významný mezník, ale takovou novinkou zase tento krok nebude.
V určitém smyslu máte pravdu. Několik posledních let se značná část těchto úkonů v kostele sv. Markéty již odehrává, bude tedy především potvrzeno to, co v praxi již funguje. Kostel je samozřejmě také prostorem otevřeným všem lidem dobré vůle nejen při bohoslužbách a obřadech, ale i ke ztišení nebo kultuře, která souzní s křesťanskými hodnotami.

A co kostel sv. Prokopa?
Neznamená to, že se přestane k uvedeným účelům používat kostel sv. Prokopa. Zvlášť po rekonstrukci, která proběhne v následujících letech, bude jistě nadále vyhledávaným místem k uvedeným účelům.

V čem byste viděl zásadní přínos chystané změny?
Po staletích dochází změnou k naplnění přání, které měli strakoničtí občané již v historii a to především proto, že kostel sv. Markéty se nachází blíže centru města. Zvlášť senioři či lidé se zdravotním postižením oceňují snazší dostupnost.

Není úplně časté, že by se měnily „role“ kostelů. Zároveň to není nemožné právě s ohledem na aktuální potřeby komunity věřících i občanů. Ve Strakonicích byla v počátcích (ještě dávno, než byly Strakonice povýšeny na město) ustanovena farnost u kostela sv. Václava (dnešní hřbitovní kostel). Pro jeho odlehlost bylo v 18. století rozhodnuto o změně. I v tento čas Strakoničtí chtěli, aby se farním kostelem byla sv. Markéta. Především z důvodů finančního zabezpečení kostela a faráře, jak dokládají listinné protokoly, však bylo rozhodnuto, že farním se stane kostel sv. Prokopa. Došlo k tomu v roce 1787 z rozhodnutí českobudějovického biskupa Jana Prokopa Schaaffgotsche.

Můžeme být tedy svědky události, kterou zažijeme málokdy. Navíc se asi málokteré město může pochlubit tím, že v jeho dějinách všechny tři kostely na jeho území byly postupně farní.

Kostel sv. Markéty byl dostaven do současné reprezentativní podoby v roce 1583. Prostorný halový chrám umístěný původně mezi rameny řeky Otavy se nachází na místech, kde stával špitál s kaplí zasvěcenou zmíněné světici, později kostelík.

A na závěr malá poznámka. Z hlediska současné samosprávy je na území Strakonic ještě kostel na Podsrpu, u něj však vznikla v 18. století samostatná farnost, která zahrnuje část Strakonic a některé přilehlé obce.