Územní plán Blatné a jejích osad je víceméně hotov. Přes dva roky na něm pracoval pražský ateliér ARCHUM architekti s.r.o. Představil ho na neformální besedě 19. února. I když se nesla v poklidném duchu, námitky a požadavky na upřesnění záměrů zazněly. Například řešení autobusových zastávek. „Některé problémy opravdu územní plán vyřešit neumí," říká architekt Šimon Vojtík.

Územní plán BlatnéV minulých dnech jste představili zájemcům při neformální besedě Územní plán Blatné. Jako období zahrnuje? Z čeho jste při jeho tvorbě vycházeli?

Nový územní plán se zpracovává s výhledem na přibližně 15 let od svého vydání, tedy zhruba do roku 2030. To je doba, pro kterou jsme schopni přibližně odhadnout demografický vývoj, rozsah stavebních záměrů, potřeby obyvatel, atd. Při tvorbě návrhu jsme vycházeli z podrobného průzkumu území, ze záměrů a podnětů občanů, města a z dalších dostupných podkladů (dokumenty kraje, stávající územní plán, územně analytické podklady, atd.).

Pohybovali jste se po Blatné a jejím okolí bezmála dva roky. Čím na vás tato lokalita, nebo spíše oblast, zapůsobila?

Ano, již přes dva roky do Blatné pravidelně dojíždíme a musím říct, že to byla a je velmi příjemná zkušenost. Jednoznačně nejvíc na nás zapůsobilo jedinečné spojení bohaté stavební historie a krásné rybniční krajiny. Na mnoha místech Blatné a osad se navíc obojí potkává velmi z blízka. Za všechny mohu jmenovat Blatenský zámek s okolními vodními plochami a oborou, přímo navazující na centrum města, nebo staré části osad Blatenka a Jindřichovice, zasazené v jemně tvarované hospodářské krajině. Všude vnímáme velmi silný genius loci.

Územní plán BlatnéPoslední územní plán byl schválen v roce 1996 a do roku 2014 prošel pěti úpravami. Objevilo se něco z něj i ve všem pojetí? Znamenalo by to totiž, že šlo o dobrý nápad.

Nejzásadnější změny nynějšího územního plánu přišly v roce 2011, tedy po oněch zmiňovaných patnácti letech od jeho vydání v roce 1996. Bohužel, tyto změny byly připravovány v době před finanční krizí a počítaly s příliš velkým rozvojem, který se nekonal a zatím zřejmě konat nebude. 

My se v novém územním plánu vracíme zpět k umírněnému rozvoji a snažíme se více pečovat o krajinu, což nebylo dříve zvykem. Nicméně hlavní rozvojové oblasti pro bydlení i výrobu z původního plánu pana architekta Kováře zachováváme a dále rozvíjíme.

Přítomní neměli moc připomínek, ale přece jen nějaké zazněly. Byly to otázky na řešení zastávek autobusů, využití starého autobusového nádraží, stavbu školy v blízkosti firmy Wishay Elektronic či obchvaty Blatné. U většiny těchto dotazů od vás zaznělo, že jde o konfliktní místo, nebo že ne všechno lze vyřešit k všeobecné spokojenosti, nebo že s daným problémem ještě pracujete. Na druhou stranu jste ale dost počítali s výstavbou obchodů a služeb v osadách včetně nárůstu obyvatel, klidovými zónami, průmyslovými zónami a podobně. Promiňte, ale nejde spíše jen o představy?

Předně bych rád řekl, že nás velmi potěšilo, jak celá debata probíhala a ještě jednou děkujeme za hojnou účast a všechny položené otázky – byly velmi věcné a zajímavé.

Územní plán BlatnéNěkteré problémy opravdu územní plán vyřešit neumí, např. proto, že jsou pro něj příliš podrobné (zmiňované autobusové zastávky). O to více se snažíme věnovat otázkám, které v jeho pravomoci jsou. Například zmiňovanou drobnou občanskou vybavenost se snažíme umožňovat kdekoliv to jen jde – aby se každý občan mohl rozhodnout, zda chce ve svém domě rozumně podnikat a územní plán mu nestál v cestě.

Plochy výroby vážeme na dopravní obslužnost mimo centrum města a naopak vedle ploch bydlení umisťujeme pouze nerušící provozy, aby nedocházelo ke zhoršování kvality obytného prostředí. To vše s cílem umožnit příjemný život, rozvoj podnikání a stabilizovat demografický vývoj (tedy dosáhnout alespoň mírného růstu počtu obyvatel).

S vámi položenou otázkou ale musím v podstatě souhlasit. Územní plán je společnou dohodou obyvatel a jejich zástupců na vizi (představě), jak by mělo město a jeho okolí v budoucnu vypadat a je zároveň prvním krokem k jejímu naplnění. Ale samotnou realizaci této vize územní plán zajistit neumí, na to jsou jiné nástroje.

Máte představu, co se podařilo realizovat v původním územním plánu a co zůstalo jen na papíře?

Územní plán BlatnéAno, tuto představu máme velmi přesnou. Víme o každé rozvojové ploše, která se dle původního plánu realizovala a na kterou naopak nedošlo. Byl např. postaven dům s pečovatelskou službou na T.G.Masaryka, průmyslová zóna Sádlov či obytné zástavby při Topičské, Na Blýskavkách a Nad Vdovečkem. Naopak nedostalo se na výstavbu řady plánovaných staveb občanské vybavenosti a sportu či celé rozvojové lokality mezi Čechovou a Paštickou. Jak již bylo řečeno, územní plán se výrazně v průběhu času měnil, takže řada dalších záměrů se prováděla již podle těchto změn.

Můžete ještě poradit těm, kteří nestihli písemné připomínky do pátku 27. února, jak dál postupovat?

Je třeba zdůraznit, že písemné reakce a komentáře do pátku 27. února byly pouze neformální, nad rámec zákona. Další možnosti k zapojení veřejnosti budou již dle legislativy a půjde o písemné připomínky k návrhu územního plánu pro společné jednání a následně o písemné připomínky k návrhu územního plánu pro veřejné projednání. Obojí budeme jak my, tak zástupci města a státní správy včas avizovat na úřední desce, internetových stránkách a v tisku.