„Váže se k blížícímu se kulatému výročí odstranění někdejšího říšského protektora a prominentního nacisty Reinharda Heydricha. Útok provedlo v květnu 1942 – a ve výsledku úspěšně – komando československých parašutistů,“ říká jeden z organizátorů, student Aleš Procházka (22).

Chystaná akce nesla od začátku označení jako Operace Anthropoid. Na čtyřiadvaceti samostatně stojících panelech budou představeny nejdůležitější události domácího a zahraničního odboje z období od všeobecné mobilizace v září 1938 a podpisu Mnichovského diktátu, přes plánování samotné likvidace Heydricha, až po oduznání „Mnichova“ Spojenci a pomstu nacistů za Heydrichovu smrt.

Poslední zastavení výstavy proběhne ve čtvrtek 23. února u 25. protiletadlové raketové brigády ve Strakonicích. „Výstava je věnována především českým vlastencům – odbojářům, kteří neváhali obětovat své životy za svobodu své vlasti,“ dodává Aleš Procházka.

Kdo je hlavním pořadatelem a garantem projektu Někomu život, někomu smrt?
Výstava je součástí vzdělávacího projektu občanského sdružení ANLET neboli Asociace nositelů legionářských tradic, která sídlí v Praze.

Sedmdesáté výročí od atentátu na Heydricha si připomeneme až koncem května. Proč se tedy výstava koná již nyní?
Důvod je prostý: termíny blízko data výročí byly již zamluvené. Nechtěli jsme však studenty, ale i další občany Strakonic ochudit o tuto jedinečnou příležitost.

Výstava je tedy putovní?

Jistě. Je možné ji zhlédnout i na několika dalších místech České republiky. První se uskutečnila již na podzim loňského roku v Praze. Na jihu Čech se plánuje ještě jedno zastavení, v dubnu na půdě českobudějovické vědecké knihovny. A seriál poběží po většinu letoška. V čase samotného výročí se výstava vrátí do Prahy, kde vydrží až do svého ukončení.

Vernisáž proběhla v sousedním Písku v ten samý den, kdy v Německu před devětasedmdesáti lety převzali moc nacisté v čele s Adolfem Hitlerem. Jedná se o shodu pouze náhodnou?
Více méně ano. Ale i tak to dodává určitou symboliku. Tato výstava je vzpomenutím na hrdiny československého odboje, kteří neváhali položit svůj život za znovuobnovení své vlasti. Je důležité nezapomenout na tehdejší zvěrstva a současně nedopustit, aby neonacistické, respektive neofašistické tendence opět nějakým způsobem ovládly naši zem.

Výstavu vzalo postupně pod svá křídla nejdřív několik škol v Písku, teď se přesunula do Strakonic. Je účelem seznámit s osudy a činy tehdejších výsadkářů především naši mládež?
Výstava je určena pro všechny zájemce o historii naší vlasti, ale samozřejmě bychom chtěli, aby si i naše mládež z této výstavy něco odnesla. Ať už nové informace, poučení do budoucna, nebo i hrdost na činy svých předků, jež pro lásku k vlasti dokázali obětovat i to nejcennější – vlastní život.

Jak se vy osobně stavíte k názoru, že v pražských Holešovičkách tenkrát nešlo o „běžný“ atentát, nýbrž o neodkladné vykonání „ortelu nad katem českého národa“? A měl podle vás čin zásadní dopad na další průběh okupace, odboj a válku obecně?
Podle mne patřil tento čin k nejvýznamnější akci našeho zahraničního odboje za druhé světové války. Heydrichovy plány na likvidaci českého národa byly a jsou známé. Pokud by se včas nezasáhlo proti „katovi českého národa“, je možné, že bychom tu dnes nebyli. A proto se mi velmi líbí věta, kterou napsal spisovatel Václav Černý ve svých pamětech: „Heydrich přišel zabít český národ a český národ ho za to zabil.“ Jak zásadní čin to pro nacistické okupanty byl, dokazují jejich následné akce při vypálení Lidic, Ležáků a další represálie na českém obyvatelstvu. Ale i přes tyto následky byl atentát jasným a zcela zásadním činem, který ukázal, že Češi jsou ochotni za svou vlast a národ nejen bojovat, ale i umírat.

Rozhovor vznikl ve spolupráci s SVORNOST, o.s. (regionální organizace Jižní Čechy)