Josef Smetana ze Sousedovic plete pomlázky už třicet let. Plete je pro radost, pro známé a pro děti. Ve středu a ve čtvrtek je vyráběl na Velikonočních trzích v Základní škole Dukelská ve Strakonicích. Ochotně Deníku odpověděl na zvídavé dotazy.

Kolik prutů jste do pomlázky zapletl?

Nejvíc čtrnáct.

A jaká byla nejdelší a nejkratší?

Největší měla něco kolem metru, nejkratší asi dvacet centimetrů.

Jak dlouho takové pletení pomlázky trvá?

Ať malá nebo velká, trvá to asi tak dvacet minut.

Kde sháníte proutí?

Protože nemám svoji vrbu, nejlepší je košíkářská, tak hledám kolem cesty, kolem rybníků, když chodím se psem na procházky.

Pletení pomlázky

Není to nijak složité. Jakmile se to jednou naučíte, už to nezapomenete.

Minimálně se používají tři proutky. Maximální počet není nijak omezen. Běžná pomlázka bývá umotaná z osmi vrbových proutků, na začátek se doporučuje dva pruty ubrat a plést ze šesti. Jen proutek navíc se hodí na rukojeť.

Proutí musí být pružné tak, že když se ohne do úhlu 90 stupňů, nezlomí se. Doporučuje se větve zpracovat hned po nařezání, nebo ho namočit do studené vody. Není pravda, že čím silnější pruty, tím lepší. Naopak. Čím silnější, tím víc bolí prsty.

První úkol je jednoduchý. Stejně dlouhé proutí srovnejte širokými konci k sobě. Proutek, který máte navíc, rozřízněte napůl a širší konce s ním svažte.

Až budete mít hotovou rukojeť, obraťte pomlázku užšími konci směrem k sobě. Proutky rozdělte na polovinu a postupně proplétejte mezi sebou. Nezapomínejte dostatečně utahovat. Ve chvíli, kdy vám dojde první prut, pomlázku ukončete a zavažte barevnými pentlemi.

Podrobnější návod najdete například na internetu.

Dávné tradice

– Na Velký pátek před rozedněním se lidé chodili mýt do řek a potoků, aby byli celý rok čilí a zdraví. 

– Na Bílou sobotu chodili do sadu a třásli stromy, aby se probudily po zimě a začaly rodit.

– Na Boží hod velikonoční, tedy v neděli, chodili lidé válet sudy nebo dělat kotrmelce ze stráně. Věřili, že je to ochrání od bradavic a že je nepotká žádné neštěstí.

– Oslava Velikonoc končila až po padesáti dnech letnicemi, kdy se konaly jízdy či obchůzky králů. Ty kdysi byly dokonce i na Strakonicku.

– Na své si v tomto období přišly i dívky. Ty chodily čistit studánky. Mezi sebou si vyvolily královničku a s tou pak koledovaly po vsi. 

Darina Vernerová