Drahonice – Drahoničtí připravili v letošním roce pro komisi mapu s vyznačenými místy, která má porota navštívit, a pražírna kávy v ní nesměla chybět. „Je to místní podnik, který stojí za prezentaci," říká starosta obce Václav Vokáč.

Pražírna dlouhodobě spolupracuje s obcí, hlavně tím, že zaměstnává lidi se zdravotním postižením, stejně jako obec. „Jsme moc rádi, že jsme se mohli ukázat při soutěži Vesnice roku a zároveň ukázat na kraji, že v takhle malé obci se dají dělat zajímavé věci, z kterých mohou mít prospěch všichni," říká majitelka pražírny Daniela Prokopová.

Komise měla příležitost podívat se, jak se praží káva, též mohla kávu i ostatní produkty ochutnat. „Hlavně ale viděli, jak se naši zaměstnanci se zdravotním postižením zapojují, čili jak se dá pro každého najít konkrétní činnost, která mu bude vyhovovat," upřesňuje Daniela Prokopová.

V každém případě zanechala komise v pražírně velice dobrý dojem. „Byli jsme příjemně překvapeni velice milým ohlasem," usmívá se Daniela Prokopová a doplňuje, že si porota nakoupila pražírenské výrobky a odcházela s úsměvem.

ROZHOVOR S VÁCLAVEM VOKÁČEM, STAROSTOU DRAHONIC

Mají zkušeností na rozdávání, přesto se jim poslední roky lepší umístění stále vyhýbá. „Jsme spontánní a na nic si nehrajeme. Nebudeme předvádět divadlo, abychom uspěli," říká starosta obce.

Tak si to trochu zrekapitulujme. Když jste se přihlásili poprvé, hned jste vyhráli druhé místo. Čím myslíte, že jste zapůsobili?
To se takhle asi nedá říci. Podle ohlasů jsme zapůsobili přirozeností a nadšením. Asi jsme zaujali celkově. Měli jsme velkou chuť a spoustu plánů, jak zvelebit naši vesničku tak, aby se nám tady všem dobře žilo. Tenkrát se zapojilo hodně dětí. Jelikož jsme nevěděli, co máme očekávat, tak vše bylo takové spontánní, přirozené.

Pamatujete si, jaký jste měli poprvé program?
Přesný program už vám neřeknu, ale čím jsme je asi zaujali, tak byla jízda na kole po vesnici. Někteří z poroty se přiznali, že už spoustu let na kole neseděli.
Ale hlavně jsme jim ukázali fungující vesnici, občanskou vybavenost a odprezentovali naše velké plány.

Máte pocit, že s dalšími ročníky opadá zájem občanů se na takové akci podílet?
Ne. To určitě ne, je to spíše naopak. Jak již jsem říkal, dříve to bylo hodně o dětech, ale teď bych řekl, že se zapojilo hodně lidí i z vlastní iniciativy. Například v Albrechticích jsem vůbec netušil, co nás přesně čeká. Jen jsem se mezi spoluobčany zmínil, že tam s komisí budeme končit a oni se skvěle postarali o občerstvení ve stylu staročeské kuchyně, ale hlavně i o dobrou náladu, za což jim patří ještě jednou veliké díky. Všeobecně ale zastávám názor, že opadá zájem obcí se takové akce účastnit.

Jak byste si představoval obec, která vyhraje Vesnici roku?
Jako Drahonice (smích).

Budete se hlásit příští rok?
Upřímně, nevím. Samozřejmě toto rozhodnutí není jenom na mně, záleží, s čím přijdou spoluobčané, jestli se budou chtít znovu účastnit. Uvidíme přes zimu. Času na rozmyšlenou máme ještě dost.
Já osobně si myslím, že tento rok všechno to dobré z dění v obci vygradovalo a že letošní ročník byl pro nás na nějakou dobu tím posledním.