Slovo masopust klade lidová (tedy mylná) etymologie do souvislosti se slovem půst (postit se). Jde však o spojitost se slovesem pustit ve významu ‚opustit maso', ‚upustit od masa'. Jedná se o ekvivalent italského slova carnevale, které vzniklo ze slov carne = maso a levare = odstranit, odložit.

Pro oslavy masopustu jsou typické masky, průvody, obchůzky, obyčeje vykonávané dle přesně stanoveného scénáře a magické praktiky založené na principu kontaktní magie. V českém prostředí se nejčastěji slaví tři poslední dny masopustu: neděle, pondělí a úterý, nazývané též jako končiny nebo ostatky.

Vepřové hody budou 3. února.
OBRAZEM: Strakonickou Křemelku opět provoní tradiční vepřové hody

Masopust začíná po Třech králích, tedy 7. ledna, konec je však pohyblivý, neboť se uzavírá ve vztahu k Velikonocům – je stanoven na masopustní úterý, v den před Popeleční středou, kdy začíná čtyřicetidenní období půstu.

Datum Popeleční středy se vypočte takto: od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy. Masopust potom trvá ode dne po svátku Tří králů - tj. 6. ledna - až do úterý, které předchází Popeleční středě.

Tolik k vysvětlení. Nicméně jde o tradici, na kterou se všichni těší. Podívejte se na snímky masopustů a pozvánek z archivu sběratele Jana Malířského a Strakonického deníku.