Hana Křenková se 1. března v Praze pokusí probojovat do finále soutěže Zlatý Ámos 2017/2018.

Reportáž z naší dobrodružné cesty za Jihočeským Ámosem.

Celá naše cesta za vítězstvím v Jihočeském Ámosovi začala o mnoho dříve než v den vyhlášení. I když v ten den se nám zastavil čas a bylo krásně na světě.

Začali jsme kolem Vánoc sbírat podpisy na podporu paní učitelky. Za dva dny bylo sesbíráno více jak 100 podpisů dětí, což stačilo. Jenže se ozývali i rodiče, že se chtějí taky podepsat. Ale už nebylo moc času… tak jsme vytvořili týmy podle sídlišť a obíhali jsme všechny členy rodiny. Byla tma a zima, ale bylo to takový dobrodružství.

Pak už stačilo napsat sloh, proč je naše paní učitelka nejlepší a nejhezčí zážitek s ní. To nás už tak nebavilo, ale nebylo to těžké. Naše paní učitelka je jednoduše nejlepší a nejvíc se nám líbilo na Zálesí. Tam bychom se nejradši odstěhovali a zůstali napořád.

Před vánočními prázdninami, poslední hodinu jsme se všichni zvedli a šli jsme k paní učitelce. Ta vůbec nevěděla, co to má znamenat. Prý asi stávka. Když jsme jí nominaci předali, sedla na židli a nevěděla, zda má mít radost nebo být naštvaná… asi tušila, co ji čeká za práci. Ale druhý den nám poděkovala a řekla, že si toho moc váží. Asi si to rozmyslela…

Po Vánocích jsme začali cvičit scénku. Anička vymyslela setkání třídy s Janem Ámosem Komenským a paní Čarková, vytvořila dobrodružství ze života pirátů = dětí, v čele s kapitánem paní učitelkou. Všichni jsme o výtvarce namalovali kulisy. To byla sranda, na kulisách jsme se vyřádili. Anička, Nelča a Miky s paní učitelkou cvičili každý pátek odpoledne. Zkoušky byly super, vždycky byla buchta nebo něco sladkýho.

Děj scénky: Scénka je o dvou pirátech a jejich velitelce. Svedou válku s ostatními imaginárními piráty, posledního zajmou a seberou mu mapu k pokladu. Chystají se k odchodu, když hlavní velitel uvidí Jana Amose Komenského. Velitel jim poručí, aby ho rozvázali. Ámos se diví, že ho znají, Piráti mu vysvětlují, že ho znají z vlastivědy. Potom se všichni vydají k pokladu. Najdou truhlu s pokladem, která je však na heslo. Vyluští křížovku, zadají heslo a otevřou ji. Piráti jsou šťastni za pirátské vysvědčení, které nalezli v truhle. Zazvoní a piráti jsou již žáci a velitelkou je paní učitelka. A co Jan Ámos Komenský? Ten se nestíhá divit. Děti nejsou v práci? Na poli? To bylo divadlo? Škola hrou? Škola? Šmoulové? Indiáni? Piráti? Rytíři? Kouzelníci? Učitel – žena? Opravdu dnes všichni chodí do školy? Děti odběhnou na oběd, protože jsou lívance. Ámos všechny pokroky zapíše do knihy, zavře jí a prohlásí: „Počkejte, vezměte mne s sebou. Já nechci zpátky do 17. století!“.
Pak nadešel velký Den. Hledali jsme Parlament ČR. Všude jen Senát. Paní učitelka razila cestu kulisami, všichni nám ustupovali z cesty. Pak tam byly ty obrovský dveře. Prej na ně šahá prezident. Všichni jsme si šáhli. Uvnitř byl policajt a měl pistoli. Vůbec se nesmál, museli jsme projít rentgenem jako na letišti. Měli jsme trochu strach. Paní učitelka Křenková: „Tréma mě přepadla už den předtím. Před vstupem jsem už trému neměla, ale respekt k tomu, co nás čeká.“

Vstoupili jsme do velkého sálu, všude lavice, už jsme to někde viděli. Taky tam byly stoly plné jídla….celou dobu jsme přemýšleli pro koho bude. Pak Miky losoval pořadí. Paní učitelka šeptla: „To bude jednička“- a byla. Utíkali jsme na záchod se připravit.
Z poroty jsme měli velký strach. Jak okomentovala Nelča: „ Já jsem se těšila, ale zároveň jsem se bála budoucích otázek poroty. Mamky říkaly, že musíme odpovídat chytře….jenže jak odpovídat, když nevíme, co bude za otázku.“ Porota byla moc milá, zajímala se o to, jak jsme sbírali podpisy, psali slohy a jak paní učitelka smýkala Pavla po třídě, aby nám vysvětlila význam slova „smýkat“. Scénku jsme odehráli docela dobře. Akorát Ámosovi pořád tekla rýma, ale co dělat, když tenkrát nebyly kapesníky, tak do rukávu…a bylo to za námi. Cítili jsme se dobře.

Pak nám ukázali, kde sedí poslanci. Mohli jsme si vyzkoušet mluvit do mikrofonu, musí se nejdříve stisknout tlačítko. Seděli jsme v křesle Andree Babiše. Fakt pohodlné…asi není špatné být předseda Vlády ČR. Vedle jeho křesla bylo i křeslo pro Andreu Babišovou, asi sestra… Prohlídka byla moc zajímavá, ale pořád jsme se vyhýbali tomu jídlu.

Pak to přišlo. Pustili nás k těm dobrotám, hráli jsme si, že jsme na zámecké hostině. Byla to dobrota, úplná hostina.

Začalo vyhlašování vítězů, trvalo to celou věčnost. Najednou přišlo vyhlášení. Když řekli, že Jihočeským Ámosem se stává Hana Křenková. Nemohli jsme tomu věřit. Křičeli jsme, objímali jsme se a brečeli. Paní učitelka taky brečela. Anička to shrnula: „: Cítila jsem se jak Ester Ledecká – nevěříš tomu vítězství, ale zároveň jsi strašně rád.“ Paní učitelka Křenková: „Když řekli mé jméno, tak to bylo něco nepopsatelného. Vytryskly mi slzy.“

Všichni nám gratulovali. Bývalý Ámos říkal, že jsme neměli konkurenci. Šli jsme Prahou, bylo krásně, svítilo sluníčko a bylo hezky na světě.
Vítězství jsme oslavili v kavárně Slávia. Seděli jsme, povídali si, vyprávěli zážitky, paní učitelka posílala smsky ostatním dětem. Pak se jelo domů. A byl konec, ale bylo to super. Největší dojem dle Mikyho: „ Když řekli jméno Hana Křenková a že tam chodí náš pan prezident Miloš Zeman“

23.2.2018 Zapsaly a hlavně zažily – Barbora Helmová a Barbora Zdychyncová (5.A ZŠ Dukelská)