Její život přibližuje vnučka Lenka Rohlíčková. „S žádným prezidentem se osobně nesetkala, ale v sedmi letech šly děti z libějovické školy, kam chodila do měšťanky, do Vodňan přivítat prezidenta Masaryka, který projížděl městem do Českých Budějovic. Bylo to 7. června 1924. Na toto setkání babička donedávna ráda vzpomínala.“

Ve škole se dobře učila, ale rodiče na studia neměli peníze.

Ve 14 letech šla Marie pracovat do textilní firmy ve Vodňanech, kde se naučila šít a pracovala tam jako šička. Později se vypracovala na mistrovou. V této profesi pracovala až do odchodu do důchodu v 54 letech. V závodě pracovala po celou dobu.

Vychovala tři syny a jednu dceru, jeden syn už nežije. Má šest vnoučat, 13 pravnoučat a tři prapravnoučata.

Do svých skoro 101 let byla v doma v domku, který s manželem postavili. "Milovala veškerou práci na zahrádce, pěstovala zeleninu, ovoce, ale hlavně kytky, které má ráda dodnes. Do 100 let chodila v létě naboso," vzpomíná Lenka Rohlíčková.

Babička prý byla zručná i ručních pracích, háčkovala, pletla, vyšívala a protože se v zaměstnání naučila šít, spravovala celé rodině oblečení. V jídle nikdy nebyla vybíravá a dodnes má moc ráda Plzeň.

Od konce ledna 2018 žije v Centru sociální pomoci ve Vodňanech.

Celá rodina jí k životnímu jubileu přeje hlavně pevné zdraví.