Návrat doslova ke kořenům nabízí projekt Putování románovou krajinou, kterým Město Strakonice usiluje o třicet tisíc korun z grantového programu. „Projekt, při kterém zpět do krajiny vysadíme původní druhy ovocných dřevin, byl vybrán do druhého kola grantového programu Nadace Partnerství," prozrazuje Miroslav Šobr z odboru životního prostředí strakonické radnice. Zdůrazňuje, že o přidělení peněz teď již rozhodují jenom lidé při internetovém hlasování.

Jabloně z Jiráska

„V grantu žádáme o třicet tisíc korun na nákup stromků původních druhů jabloní, hrušní, třešní a švestek, které jsou typické pro naše Prácheňsko. Ty pak vysadíme v rámci pamětních zastavení v krajině, připomínajících významné kulturní osobnosti našeho regionu," pokračuje autor projektu Miroslav Šobr s tím, že idea vznikla před lety při sázení stromů u mlýna v Hoslovicích.
Z Prácheňska mizí původní krajové odrůdy, jako jsou například jabloně druhů Strýmka, Panenské, Groncelské nebo Sudetská reneta.

„Do naší krajiny tak vracíme původní druhy ovocných stromů, které byly typické , ale bohužel stárnou 
a ztrácí se," pokračuje Miroslav Šobr s tím, že na projektu se podílejí i obecní úřady v regionu. „Putování románovou krajinou je součástí víceletého projektu Zahradou poznání, který potrvá až do roku 2018. Území regionu obohatíme pamětními zastaveními, které místním i turistům připomenou významné osobnosti, a zároveň obnovíme genovou základnu původních druhů ovocných dřevin," vysvětluje Miroslav Šobr. Nejde přitom tedy jen o vysazování stromů, ale o jejich propojení s kulturně historickým povědomím místní krajiny.
„Stromy budou pokaždé věnovány konkrétní historické osobnosti, která v daném území žila a umělecky tvořila. Zdejší krajinou a životem na Prácheňsku se inspirovali pro svou tvorbu významní čeští spisovatelé, např. Alois Jirásek, Jindřich Šimon Baar, Jaroslav Hašek, Karel Klostermann nebo Ota Pavel," říká Miroslav Šobr.

Nákup stromů zajistí Město Strakonice, výsadbu a zřízení pamětního místa zase příslušná obec. „Při výsadbě se uplatní dobrovolníci, například školáci, místní hasiči nebo myslivci," pokračuje Miroslav Šobr. „Nejde o žádnou bombastickou akci s vyhozenými miliony, ale o skromné připomenutí přírodní krásy, historie a kulturního povědomí naší jihočeské krajiny," zdůrazňuje Miroslav Šobr hlavní smysl projektu.

Katovické nadšení

Mnozí obyvatelé Prácheňska a Pootaví, kteří si dobře uvědomují nutnost zachování lidových tradic a původní regionální kultury, se z projektu radují a na internetu již hlasovali právě pro návrat románových stromů. „Je to úžasný projekt, který se bude realizovat snad i přímo i u nás," neskrývá nadšení jednačtyřicetiletý Michal Novotný z Katovic na Strakonicku. „Projekt jsem samozřejmě podpořil a již se těším, jak se společně se známými a dětmi zapojíme do jeho realizace a budeme vysazovat stromy, které sem odnepaměti patřily," dodává muž, který se ve volném čase věnuje i dobrovolným projektům pro rodiny s dětmi a mládež.