Spisovatel, fotograf a milovník Novohradských hor Milan Koželuh vydává svou knihu Khory.Zdroj: Archiv Milan KoželuhaZajímavostí je, že jednu její verzi již autor vydal v nákladu pěti kusů. Provizorní výtisky se lidem z celé republiky moc líbily, a tak se Milan Koželuh pro zájem svých čtenářů rozhodl vydat ji znovu.

„Tisk je drahý, kniha je celobarevná,“ vysvětluje Milan Koželuh, proč na svou novinku vybírá přes internetový portál Hithit. Cílovou částku 175 tisíc korun již překročil na 101 procent. Ta poslouží na tisk, náklady celkové odhaduje na 250 tisíc. Milan Koželuh má radost, že lidé pomohli. „Jsem šťastný, je to nádhera,“ chválí si.

Přispělo 122 lidí, 79 anonymně. Tímto si přispěvatelé např. koupili knihu, která jim bude do Vánoc doručena.

Původních 200 stran rozšířil Milan Koželuh na 252 stran a poté na 336. „Přidal jsem tam hlavně fotky a taky básničky,“ vysvětluje. Minulý týden 16. října šla kniha již do tiskárny v Pelhřimově, vytištěna by měla být v polovině listopadu. Na finální podobě pracuje Milan Koželuh od poloviny srpna až do noci. „Jsem unavený,“ přiznává autor.

Materiál ale Milan Koželuh sbíral neuvěřitelných 40 let, 20 let do titulu fotil. V novince si přečtete příběhy Nových Hradů, které Milan Koželuh napsal, nebo literárně zpracoval povídání místních. „I fiktivní příběhy zde vypovídají o atmosféře hor a o lidech zde,“ nastiňuje. Nejstarší část knihy napsal již ve svých 18 letech.

HORY S DUŠÍ A TAJEMSTVÍM

Proč má Milan Koželuh, který je zhotovitelem modelu Novohradských hor v Novohradském muzeu, toto území tolik rád? „Nevím, narodil jsem se tady,“ uvažuje a vypráví: „Až do roku osmdesát devět jsem se díval z domu na hory a myslel jsem si, že tam nebudu moct vyjít, ačkoliv je máme za barákem. Otec tam byl a vyprávěl o tom. Toto pásmo ale bylo zavřené, nikdo tam nesměl, jen pohraniční stráž.“ Že se tam nikdy nepodívá, si myslel do 35 let. „Je tam kouzlo, tajemství, zvláštní světlo. To jiné hory nemají,“ myslí si Milan Koželuh a dodává na závěr: „Jsou tak velké, že je na jednu stranu můžete obsáhnout celé, na druhou v nich jste jako zavření, jdete půl dne a nemáte výhled, protože jsou nejzalesněnější. Ale mají duši.“