„Uvědomil jsem si, že u nás žádná taková souvislá stezka napříč celou zemí neexistuje a že je to škoda, protože naše příroda a hory mají své neopakovatelné kouzlo,“ přemítal. Jedná se o nejdelší, zmapované a zdokumentované dálkové trasy v Čechách.

Jan Hocek je fotograf, publicista a autor osmi knih o cestování po Česku i ve světě. Vystudoval biologii a sport na Karlově univerzitě v Praze, učil lyžování a kanoistiku na katedře sportů v přírodě FTVS UK, pracoval v největší české CK zaměřené na dobrodružné zájezdy, kde připravoval a vedl expedice do celého světa. Například také vedl seakajakářské expedice na Aljašce, Novém Zélandu, v Kanadě a Patagonii.

Severní a Jižní stezka přecházejí celou republikou od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod, měří přes tisíc kilometrů, můžete po ní putovat šest až sedm týdnů nebo dva až tři týdny na kole. „Obě stezky jsou vytvořeny ve variantách pro pěší turistiku, cykloturistiku a v horských úsecích pro zimní turistiku na lyžích takže lze při jejich zdolávání i kombinovat jednotlivé aktivity podle chuti, reliéfu krajiny, či ročního období,“ přibližuje. Dobrodruh cesty vymýšlel tak, aby byly napojené na veřejnou dopravu, místa pro noclehy nebo poutní místa. „Každá etapa končí v místě kde lze spát pod střechou, turistické ubytování je k dispozici každých dvacet až pětadvacet kilometrů.

Například jihočeskou krajinou Jindřichohradecka vede Jižní stezka ve dvou úsecích. „Je to závěr úseku Českomoravskou vrchovinou, na kterou navazuje etapa vedoucí Třeboňskou pánví. Do okresu Jindřichův Hradec vstupuje na východě u Dešné, odkud vstupuje do Křižanovské vrchoviny, prochází údolím Moravské Dyje a přes vrch a poutní místo Montserrat se dostává do Slavonic. Za nimi vstupuje z Moravy na historické území Čech, přechází Javořickou vrchovinu a dostává se do oblasti České Kanady,“ popisuje Jan Hocek s tím, že Jižní stezka dosahuje svého nejvyššího bodu na Vysočině, kterým je jižní úbočí Jeleního vrchu nedaleko Landštejna (697 metrů). Následně trasa vede přes Klášter, Novou Bystřici a Peršlák ke Staňkovskému rybníku a přes Chlum u Třeboně pokračuje přes Chlumeckou rybniční soustavu k Lužnici, kterou překračuje nedaleko jezu Pilař. „Dále vstupuje do hlubokých lesů, ze kterých se vynoří u osady Bor, kde Jindřichohradecko opouští a vstupuje do Novohradských hor,“ líčí cestovatel. V jižních Čechách protíná právě i Novohradsko a Šumavu.

Lidé se dostanou po stezce k významným poutním místům. „Via Czechia je tak nejen turistickou stezkou, ale také významnou poutní trasou, propojující přes padesát poutních míst Česka,“ vyzdvihuje muž, kterému trasování trvalo asi rok. Od prosince 2019 se zabýval rešerší míst a tvořil teoretickou přípravu. Od dubna do listopadu 2020 vyrazil do terénu. „Obě celé stezky jsem prošel nebo projel na kole, abych tak zachytil jejich aktuální stav a doladil je,“ nastínil.

Čochtanova Třeboň.
OBRAZEM: Vodníci zabrali Třeboň. Podívejte se, jak byli krásní

Poutník vydal o místech i stejnojmenné knihy s fotografiemi: „Severní stezka – Českem od západu k východu“ a „Jižní stezka – Českem od východu k západu“.

Trasy všech stezek jsou volně k dispozici na webu www.viaczechia.cz. Zde jsou nejenom online mapy, ale také gpx soubory všech etap, dohromady 5160 km tras pro pěší, cyklistickou a lyžařskou variantu, včetně 137 gpx souborů. Na webu jsou rovněž podrobné itineráře tras ke stažení ve formátu pdf nebo tabulky s doporučenými místy pro přespání a kilometráží jednotlivých etap. Trasy jsou vyznačené na všech mapách Shocart, a to v online verzích a nových edicích papírových map. Značení v terénu probíhá postupně, zatím mohou typické logo Via Czechia lidé najít na některých uzlových místech a také na tzv. „přátelských místech“, která nabízejí některé výhody pro poutníky.