Na přelomu let 2010-11 vnikl bez použití násilí do skladu Jednoty v J. Hradci a odnesl si odtud přinejmenším devět kilogramů znehodnocených měděných trubek od chladicích agregátů v ceně 918 Kč. Věci prodal ve sběrně. V dubnu či květnu odcizil z jiného nezajištěného skladu v J. Hradci přinejmenším 80 metrů měděného pospojovacího drátu v ceně 3309 Kč.

2. září před polednem strhl z budovy spořitelny v J. Hradci dva krycí měděné plechy, čímž způsobil škodu 3466 Kč. 3. listopadu časně ráno z již poškozené střechy hrobky v J. Hradci strhl měděný plech v ceně 2000 Kč, na místě jej sešlapal a odložil opodál k odnesení. Téhož dne při pokusu jej odnést byl zadržen strážníky.

Posléze v J. Hradci za použití žebříku vnikl nezajištěným oknem do skladu další firmy a odcizil nejméně 120 kg plátů, šroubů a pojistných litinových skříní v ceně šrotu nejméně 600 Kč. Věci vyházel z okna a prodal.

Odsouzené skutky ve zkráceném řízení doznal. Do skladu Jednoty se dostal po otevření mříže, v níž byl visací zámek v ulomeném oku. Určitě ale nelámal trubky od chladicích agregátů, ví, že je v nich plyn a nechtěl se otrávit. V dalším skladu, plechové boudě, kde vylomil zámek, vzal uzemňovací drát, z něhož mu po vypálení izolace zbylo asi 10 kg mědi. Na hřbitově odtrhl jen jeden plech a když se pro něj vracel, byl zadržen.

Před Okresním soudem v J. Hradci množství odcizených věcí poněkud redukoval a soudce to akceptoval.

Ocenil doznání, které výrazně napomohlo objasnění věci, ale musel přihlédnout i k předchozím devíti odsouzením tohoto obviněného a k tomu, že se těchto skutků dopustil, přestože byl v dubnu 2008 odsouzen i za krádež na tři roky, které vykonal 20. ledna 2010.

Michalovi M. uložil deset měsíců nepodmíněně do věznice s ostrahou a povinnost nahradit škodu. Obžaloby ze strhání závětrných lišt a měděného oplechování ze zmíněné hrobky někdy mezi 6. zářím a 3. říjnem ho zprostil.

Pan M. se odvolal. Jeho doznání prý bylo vynuceno policií při podání vysvětlení. Doznal se sice i u soudu, ale to proto, aby ochránil svou družku, kterou policie vydírala, aby ho donutila k přiznání.

Ke krajskému soudu, kde mohl své podání upřesnit, se nedostavil. Senát pak jeho odvolání zamítl. Soud prvního stupně podle něj provedl ve věci všechny důkazy, které přicházely v úvahu, a spravedlivě rozhodl, když zúžil rozsah trestné činnosti v souladu s doznáním obžalovaného.

Rozsudek je tak v právní moci.