Kamennému patrovému mostu Na plášti se v Krumlově neřekne prakticky jinak než Plášťák nebo Plášťový most. Stavba se klene přes čtyřicet metrů hlubokou průrvu mezi zámkem 
a zámeckým parkem s Barokním divadlem.

Plášťák.Plášťový most má ale smutný primát. Za posledních dvacet let z něj skočilo už asi osm sebevrahů. Ti však ve chvíli, kdy stojí na ochozu mostu, nerozhodují jen sami o sobě, ale také o životech lidí, kteří procházejí pod mostem. Cesta, jež tudy vede, je přitom velmi frekventovaná a spojuje parkoviště v Jelení zahradě s centrem města.

Národní památkový ústav už uvažoval o nějaké konkrétní formě opatření, která by těmto situacím měla zabránit. Jak při posledním takovém případu před dvěma lety uvedl ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec, technické řešení by se vymyslet dalo, byť by bylo velmi komplikované.

Svoji dnešní podobu dostal Plášták v roce 1777. Most je osmdesát metrů dlouhý a 6,4 metru široký. Počítáno odshora má tři kryté a jednu otevřenou, sochami zdobenou chodbu. Pod nimi jsou tři patra nosných oblouků s jediným nejnižším obloukem nad průchodem směrem k Vltavě 
a centru města. To ale není všechno, Plášťový most má ještě své osmdesát metrů dlouhé a 18 metrů vysoké pokračování od Barokního divadla dál do zámecké zahrady.

Kdysi tu býval hlavní vchod do hradu. Nepřicházelo se tedy tak jako dnes od medvědů, ale prvním nádvořím byly dnešní Václavské sklepy. Tam se vjíždělo po předchůdci Plášťového mostu, po mostu padacím. Dnešní čtvrté nádvoří hradu, na které skrze Plášťový most vstoupíte, sice působí jako vrcholek celého skalního masivu, na kterém hrad a zámek stojí, ve skutečnosti je stropem sklepů.
První zmínka o Plášťovém mostu pochází již z 15. století. V té době se zřejmě jednalo pouze o most dřevěný. Ještě v inventáři Rudolfa II. Habsburského se píše o „padacím mostě Na plášti s bránou a brankou".

Následující majitel panství Jan Kristián I. z Eggenbergu započal roku 1686 s výstavbou nového dřevěného mostu přes plášť do horní zámecké zahrady. V roce 1706 je rozestavěna první dřevěná verze kryté chodby do horní zahrady, spočívající na kamenných pilířích. Vstup do ní byl z obrazárny v druhém patře zámku 
a tuto dispozici si chodba zachovala dodnes. V té době již existovalo zámecké divadlo propojené schodišti se spojovací chodbou.

V letech 1707 až 1708 vystavěli druhé dřevěné chodby 
o patro níže, která vedla z Maškarního sálu do knížecí lóže zámeckého divadla.

V blízkosti knížecí lóže se 
v pilířích plášťové chodby dochovaly toalety, které byly vybudovány v té době. Při vpádu vojsk do Českého Krumlova roku 1741, kdy zámek obsadili Francouzi, byla prý dřevěná chodba nad Plášťovým mostem stržena.