Ve většině obcí stojí májky a pro jejich „stavitele“ bylo věcí cti tento symbol dávných tradic uhlídat. „Ty velí uhájit ji před případnými nenechavci z okolních obcí až do následujícího rána 1. máje,“ popsal starosta Jiří Iral. Přesto se stalo, žetrčí ze země po májce jen pahýl.

Nejednou se stávalo, že se v duchu této tradice střetli rivalové ze sousedství a v případě, že se podařilo nepozorným hlídačům májku podrazit do kuropění, měli domácí z ostudy kabát.

Potud je všechno v pořádku a chelčičtí strážci svou májku opravdu poctivě hlídali až do pozdního dopoledne.

„V tomto případě známí ´hrdinové´ z okolí májku podřízli až před prvomájovým polednem, kdy by již měla být několik hodin tradicí hájená. Navíc byli tak ´stateční´, že ji ve spěchu nikým neohrožováni nařízli pouze po jejím obvodu a nechali ji na pospas ve stavu, kdy mohla svým následným pádem ohrozit kolemjdoucí,“ rozhorlil se starosta. A podivil se nad tím, že dříve se ctily tradice a zdravý patriotizmus, dnes spíše vandalizmus a zbabělost.