Majdalenu zachránila pískovna, povodeň v obci zatopila téměř stovku domů

V Majdaleně tehdy živel napáchal škody za desítky milionů. Povodně do malé obce na trase mezi Třeboní a Suchdolem nad Lužnicí přišly ve dvou vlnách. Vydatně pršet začalo 7. srpna 2002 a hladina Lužnice pomalu stoupala. O dva dny později se ale situace zase uklidnila a dramatickému scénáři nic nenasvědčovalo. "Začali jsme se radovat, že je po všem. Pak ale začalo znovu hodně pršet a pršelo téměř tři dny v kuse. Hladina Lužnice postupně vystoupala o více než čtyři metry oproti normálu," popsal dramatický vývoj tehdejší starosta a současný místostarosta Karel Fürst.

Zdroj: Deník/Jan Lakomý

Řeka se po druhé vlně dešťů začala rozlévat z břehů do okolí a vedení obce tušilo, že je zle. Začala proto okamžitá evakuace, která se ale neobešla bez problémů. "Někteří lidé nám nevěřili, museli jsme je přemlouvat s tím, že musí všichni pryč. Mysleli si, že jsem se zbláznil a co by u nich voda dělala. To bylo 13. srpna ráno a odpoledne jsme je pak stěhovali traktorem, kterému z vody koukala jen světla," zavzpomínal tehdejší starosta. Někteří především starší lidé zůstávali doma do poslední chvíle a hasiči je pak museli odvážet na lodích.

Desítky evakuovaných obyvatel Majdaleny našly dočasné útočiště v prostorách kulturního domu, většinu z nich si k sobě pak vzali příbuzní. "Voda u nás zatopila asi 94 domů, jeden povodeň úplně vzala, byla to sice dřevěná stavba, ale řeka ji kompletně smetla," upřesnil Karel Fürst s tím, že povodeň si v obci naštěstí nevyžádala žádný lidský život ani vážné zranění.

Povodně by dnes nenapáchaly takové škody. Živel ale úplně zastavit nejde

S likvidací následků po velké vodě v terénu pomáhali kromě hasičů a vojáků také dobrovolníci. "Louky byly plné různých rozbitých věcí, které připlavaly po řece. Nacházeli jsme i části chat z Rakouska s německými nápisy. To všechno se muselo uklidit," doplnil tehdejší starosta a dodal, že trvalo minimálně deset dní, než voda opadla. Louky byly ještě dlouho plné zapáchajících lagun kazící se vody, kde se množili komáři.

Obec paradoxně před většími škodami zachránila nedaleká pískovna. "Třináctého srpna začala voda u kostela z ničeho nic klesat. Bylo to tím, že se řeka probourala do pískovny, která pak vodu zadržovala. Zachránila tím spoustu dalších domů, které mohly být vytopené. Jsou na to i odborné posudky," poznamenal Karel Fürst. Řada lidí si podle něj stále myslí, že za potopu mohla právě blízká pískovna. Opak je přitom pravdou.

Kompletní obnova obce Majdalena zabrala přibližně dva roky. Dnes už naštěstí povodně připomíná jen štítek na budově radnice, který znázorňuje tehdejší výšku vodní hladiny. Všichni obyvatelé doufají, že už nic podobného nikdy nezažijí.

Zoufalství, hrůza, obavy i smrt. Jižní Čechy sevřela stoletá povodeň