Lov na dírkách je vzrušující: Když začnou brát, jde ryba za rybou

Obleva udělala s ledem na Lipensku své, ale rybáři se zatím nenechávají odradit. Ve středu stály na zledovatělém povrchu rybníčku v areálu pstruhařství kaluže vody, ale led držel. U dírek v ledu ráno rozbalili své rybářské nádobíčko první lovci. „Já to zkouším dnes poprvé,“ říkal Vladimír Procházka z Českého Krumlova. „Vybavení mám půjčené od kolegy. Hned na první nahození asi po dvou třech minutách jsem chytil sivena.“ Na háčku v otvoru v ledu byla ve vodě vidět návnada umělá nymfa, která připomínala maličkou chobotnici.

Podobnou použil i jeho známý u dírky kus vedle. Pavel Vysušil z Českého Krumlova se lovu na dírkách věnuje třetím rokem. „Lov na dírkách je jednodušší,“ vysvětluje v čem spočívá kouzlo tohoto způsobu chytání ryb. „Je to víc adrenalinové, protože když ryby začnou brát, tak je to ryba za rybou. Posledně jsem jich během hodiny měl deset nebo patnáct. Byli to pěkní pstruzi a siveni.“ Právě chytil první úlovek. Z háčku se snažil vykroutit siven. „Mají míru tak třicet čtyřicet centimetrů. Já jim říkám pánvičkové. Mají zkrátka takovou tu konzumní velikost.“ Při lovu na ledu by rybářům dlouhý prut překážel, tak chytají na zhruba metrový, pěkně pružný. „To proto, abychom měli lepší kontakt s nástrahou,“ podotkl Pavel Vysušil. „Já jsem si prut vlastnoručně vyrobil. Spodek je z badmintonové rakety a vršek je špička ze starého feederového prutu.“ Rybáři s návnadou ve vodě nepřestávali pohybovat. „Nymfa musí být v pohybu, aby rybu vydráždila. Je to nástraha bez aroma či jiného lákadla připomínajícího potravu, takže její hlavní atraktivitou je pohyb,“ vysvětlil Pavel Vysušil.

Opatření zámecký Plášťový most neminou. Skoky z mostu by neskončily

Možností chytat na dírkách není v Česku moc. Chytání je omezené především na soukromé chovy, neboť lov na dírkách je jinde podle zákonů České republiky zakázaný. Na Českokrumlovsku tuto možnost nabízí Pstruhařství Hůrka a Mostky u Kaplice.

Pstruhařství v Hůrce bylo založeno v roce 1964 a navázalo na dlouholetou tradici chovu ryb na Lipensku. V roce 1995 se majiteli stali manželé Turkovi, kteří v dalších letech obnovili a rozšířili soustavu kaskádovitých rybníků, kterých je nyní v areálu celkem sedmnáct. Pstruhařství po nich převzal jejich syn. „S nabídkou lovu na dírkách přišel už můj otec,“ vyprávěl Richard Turek. „Já v tom jenom pokračuji. Snažil jsem se to teď trochu pozvednout. Před sezonou jsem si pronajal další dva rybníky u Jelmu. A to právě kvůli záměru rozšířit možnosti lovu na dírkách. Hlavní rybník jsme vydatně nasadili sivenem. Zájem v letošním roce byl opravdu enormní, měli jsme denně až šest desítek rybářů na rybníku a čtyři desítky tady v Hůrce. Nejvíce o víkendech, hlavně v sobotu. Ale jak vidíte, rybáři chodí i v týdnu.“

Součástí Pstruhařství v Hůrce je také vyhlášená rybí restaurace, která je ale pochopitelně zavřená. „Covidové omezení nás naštěstí tolik nepostihuje. Nám hraje do karet, že lidé nemají moc možností vyžití, takže zimní rybaření vítají,“ říká Richard Turek. „Nicméně v restauraci je to samozřejmě špatné, jako všude. Restauratéři nemají jinou volbu, my naštěstí máme ještě tu rybařinu.“