Dnes je to niva řeky Blanice na severozápad od Vodňan. Louky rovné jako stůl se táhnou směrem k obci Krašlovice. A pod nimi se skrývá ložisko štěrkopísků, které stát prozkoumal v 70. letech minulého století. Teď začalo úřední jednání, které má otevřít cestu skutečné těžbě, o kterou má zájem společnost České štěrkopísky.

Podle Petra Duška z tiskové agentury TALK, která zastupuje společnost České štěrkopísky, se situace na trhu štěrkopísků zhoršuje a hrozí stavební surovinová krize. Proto firma vytipovává nové těžební lokality na území České republiky. „Jednou z nich je i výhradní ložisko štěrkopísku Krašlovice, které se nachází u Vodňan a nedaleko stávající pískovny Čavyně,“ uvedl Petr Dušek. V souladu se zákonnou povinností proto těžařská společnost podala žádost o posouzení vlivů záměru na životní prostředí (tzv. proces EIA). Nad rámec zákonných požadavků přitom společnost požaduje zjišťovací řízení, aby vyšla vstříc dotčené veřejnosti a dalším subjektům a bylo možné zapracovat připomínky do dokumentace ještě před zahájením samotného procesu EIA.

Zjišťovací řízení zahájil v polovině března Krajský úřad Jihočeského kraje na odboru ochrany životního prostředí a připomínky může veřejnost podávat do 12. dubna 2024.

Pískovna Čavyně u Vodňan.
Voda jak u rakouských jezer. Příští rok už se lidé v pískovně u Čavyně vykoupou

„Půjde spíše o menší pískovnu s předpokládanou roční kapacitou těžby 250 tisíc tun. Celková plocha těžby zaujímá 70 hektarů, záměr však počítá s postupným dobýváním a následnou rekultivací, takže těžební prostor bude vždy mnohem menší. Protože technologicky půjde o těžbu z vody, v rámci rekultivace se počítá s vytvořením čtyř jezer vhodných k rekreačnímu využití,“ říká k chystanému projektu Petr Dušek. Připojuje, že firma při přípravě záměru klade důraz na minimalizaci dopadů na životní prostředí a nejbližší zastavěné oblasti. „Pískovna bude využívat dobrého napojení na silnici první třídy. Podmínky EIA budou naopak vylučovat směřování nákladní dopravy přes Vodňany,“ dodává Petr Dušek.

Lidé se bojí hluku, prachu i povodní

Plány na těžbu ale s obavami sledují sousední obce. V Krašlovicích zastupitelstvo vyjádřilo s otevřením ložiska nesouhlas a obsáhlé zdůvodnění poslalo i na krajský úřad v rámci zjišťovacího řízení. Podle starosty Josefa Schwarze se výhrady týkají třeba hrozby zvýšené zátěže pro životní prostředí z hlediska prachu nebo hluku. Dobývací prostor má hranici jen půl kilometru od nejbližších stavení a kromě jiného se u Blanice na hranici budoucího lomu chystá nový domov pro seniory. Jedná se také o ochranu dosud zachovalé přírody v nivě Blanice. „Děláme všechno pro to, aby to tady nebylo,“ říká na adresu lomu starosta. Upozorňuje také na to, že je navržená pracovní doba ve dvousměnném provozu od 6 do 22 hodin, a to v blízkosti obytné zástavby a v blízkosti chystaného domu pro seniory. Proti otevření lomu hlasovalo i zastupitelstvo nedalekých Lidmovic.

Výhrada směřuje i k uvažovanému valu kolem lomu. To by podle Josefa Schwarze mohlo ovlivnit budoucí průběh povodní a omezený rozliv v záplavovém území by mohl zvýšit ohrožení obytné zástavby. Starosta Krašlovic se diví i tomu, že nedávno zde zemědělci dostali pokutu pro nesprávné hospodaření na loukách u Blanice a teď se má v lokalitě otevírat lom. Místní se obávají i toho, že nová těžká doprava bude poškozovat místní komunikace a most přes Blanici a opravy pak budou zbytečně zatěžovat krajský rozpočet.

Těžaři argumentují tím, že hydrogeologickým posouzením byla už dříve lokalita Krašlovice shledána jako vhodná pro těžbu nerostné suroviny, pro kterou je zde vyhlášeno chráněné ložiskové území. „Těžbou vzniklé vodní plochy by vhodně doplnily již existující rybniční krajinu,“ dodává Petr Dušek k případnému vlivu na reliéf krajiny. Těžba by mohla být zahájena v horizontu pěti let. Bude záležet na výsledku povolovacích procesů.