Kliknutím zvětšíteV letošním náročném roce jste se s jednotkou zapojovali kromě běžné činnosti do rozvozu nákupů, distribuce roušek, dezinfekce města, ale také pomoci na odběrovém místě či trasování. Jak se vám to všechno daří zvládnout při svých povoláních? Počítáte s kolegy, o kolik hodin víc jste letos strávili coby dobrovolní hasiči?
Letošní rok byl opravdu náročný, a to nejen pro první linii, ale pro všechny obyvatele. Co se týče naší jednotky, nešlo jen o dobrovolnickou či zásahovou činnost, ale právě o organizaci času. Na jaře i na podzim jsme byli v terénu téměř každý den. Velké části členů jsme tak zabrali převážnou část volného času. Každý týden se zjišťovalo, kdo má jak směnu, volno či home office na ten následující. Podle toho se pak skládal rozpis služeb. Složitější také bylo poskládat skupiny hasičů po dvojicích, aby se mezi sebou co nejméně měnili a nepřišli s dalšími do kontaktu. Počtem hodin jsme se dostali k nasazení srovnatelnému s povodněmi 2002 na Písecku včetně všech odklízecích prací.
Vnímáte rozdíl mezi děním kolem koronavirové situace na jaře a nyní? Ať už z hlediska vaší práce, nebo z hlediska přístupu lidí…
Na jaře byla situace jiná. Stáli jsme proti úplně neznámému nepříteli. Nikdo nevěděl, co se bude dít. Bylo fantastické, jak se lidé semkli a navzájem si pomáhali. Na místní obyvatele jsem byl opravdu hrdý.
Zlom vnímám v chování naší vlády. Souhlasil jsem s experty, že je sice dobré žít, ale zůstat obezřetný. Vláda však ohlásila vítězství a začala se chovat, jako by virus úplně zmizel. Všechno vyvrcholilo na podzim změtí chaotických opatření. Vždycky jsem byl zastáncem prevence, protože kdo je připraven, není překvapen. Naši zákonodárci však šli cestou politických opatření, často proti zdravému rozumu. Jejich boj s virem pak spíše připomínal snahu doběhnout rozjetý vlak. Nedivím se pak lidem, že ztratili důvěru. Nyní je nejdůležitější podpora. Nejen zdravotníkům a první linii, ale všem těm, kterých se zmatené represe dotýkají. Vítám aktivity umělců, jako jsou Daniel Landa či Janek Ledecký, kteří se snaží hledat alespoň nějaká řešení. Omezování svobod a opakující se lockdown za řešení totiž opravdu nepovažuji.
Kde myslíte, že byla vaše práce v letošním roce úplně nejvíc potřebná?
Jako potřebnou vnímám téměř každou činnost či zásah. Pokud se ptáte na zásahy spojené s Covidem, pak to byla spolupráce s nemocnicí. Ve spolupráci s naším městem a Jihočeským krajem jsme poskytli zázemí pro odběrové centrum. Z našich kluků a personálu se tady stal jeden tým. Sluší se poděkovat i zdejšímu „mekáči“, díky kterému mají sestřičky, pracující ve složitých podmínkách, i teplou kávu zdarma. Pokud je to třeba, pomáháme i s technickým provozem nemocnice jako takovým. Od pomoci ve skladu a při fasování až k údržbě areálu. Za to, že se situace nevymkla kontrole, vděčíme z velké části právě obětavosti personálu zdejší nemocnice a vítám tak možnost jim to trochu vrátit.
Jaký byl letošní rok z hlediska běžné činnosti, jako jsou výjezdy k nehodám či požárům? Zbývá vám čas i na méně akutní věci, jako je například pravidelné čištění ledolamů Kamenného mostu, cvičení, školení a podobně?
Jako ve zbytku republiky byla i k nám statistika „běžné“ zásahové činnosti milostivá. Díky tomu, že byl utlumen společenský život, příroda byla rovněž shovívavá, nebylo běžných zásahů nějaké nestandardní množství. V létě nás občas zaměstnal nebezpečný hmyz či spadlý strom, jinak evidujeme devět požárů a jednu dopravní nehodu. Díky opatřením se zrušila velká část praktických výcviků a dokonce i naše oblíbené týdenní mezinárodní cvičení Rescue Patrol. Stihli jsme však kurz bezpečné jízdy na polygonu v Hradci Králové, který je určen pro řidiče hasičských vozidel. Příjemným překvapením byla soutěž Letňanský železňák, která proběhla on-line. Soutěžící plnili disciplíny na vlastních stanicích, zadání přišlo na telefon, družstvo soutěžní pokus natočilo a odeslalo pořadateli. Bylo to příjemné zpestření. I běžnou činnost pro zřizovatele jsme letos splnili, na jaře se jednou týdně zalévala zeleň, ledolamy se naposledy vyčistily 5. prosince a snad nám v takovém stavu chvíli vydrží.
Kromě toho, že jste velitelem JSDH města Písku, pracujete u Hasičského záchranného sboru podniku Čepro. Jak se projevila letošní situace ve vašem zaměstnání a jak se vám daří skloubit obě činnosti?
Skloubit to šlo překvapivě dobře. Protože Čepro patří do tzv. kritické infrastruktury, rozhodl náš krizový štáb o přechodu na turnusy. V praxi to znamenalo čtrnáct dní volna a týden v práci. Den před nástupem bylo potřeba projít testem na Covid a s negativním výsledkem na sedm dní do práce. V době nástupu první vlny jsem absolvoval kurz taktického řízení na hasičské škole ve Frýdku Místku, který byl, jako všechny ostatní, po dobu nouzového stavu přerušen. Jeho dokončení se realizovalo v srpnu a začátkem září jsem složil zkoušky. Jediné, o co jsem se tak letos ošidil, byla dovolená. Tu si ale nemohlo dovolit hodně kolegů, kteří srpen trávili po školských zařízeních.
Na jaře jste dostali nový vůz. Dá se říct, že jste, co se týče techniky, vybavení podle představ, nebo je ještě něco, co byste uvítali?
Již hezkých pár let se snažíme vyměnit náš nejstarší vůz Liaz z roku 1986 za novější cisternu. Ta by měla být určena pro velkoobjemové hašení. Podobné vozidlo městská jednotka nikdy neměla, svého času nám jej v případě potřeby poskytoval podnikový sbor Jitexu Písek. Ten však již dlouho neexistuje. Nakonec byl přírůstkem úplně jiný vůz. Jedná se o malý zásahový automobil Ford Ranger. Jeho pořízení však mělo prioritu, protože město převzalo do užívání protipovodňová opatření na sídlišti Portyč. Součástí těchto opatření bylo několik kontejnerů se zábranami, které dostaly na starost Městské služby Písek. No a také tři velkokapacitní čerpadla, ta dostala na starost naše jednotka. Pro jejich dopravu na místo zásahu, ale i údržbu a pravidelné zkoušky, bylo zapotřebí zmíněné vozidlo. Aby však nesloužilo pouze k čerpadlům, může na místo zásahu dopravit i protichemický vlek nebo plavidla. Rovněž je vůz vybaven jako First Responder, takže má ve výbavě zdravotnický batoh či automatický defibrilátor. Občanům tak může posloužit i při hromadných kulturních a sportovních akcích, až to situace dovolí.
V příštím roce však začne program obměny techniky. Město zřizuje celkem pět jednotek, mimo naší je to jedna malá v každé městské části. Jako poslední velké město v Jihočeském kraji však máme tyto jednotky závislé na třicet a více let starých Aviích. Za podpory mnoha kolegů ze zastupitelstva by se to mělo v příštích pěti letech změnit, každý rok jedno menší dopravní auto pro městské části a na konci seznamu, snad, naše vytoužená a potřebná cisterna.
Pro jednotku byl letošní rok mimořádný také v tom, že jste po dlouhém snažení získali do režimu požární zbrojnice dům hasičů, kde sídlíte, a kromě toho to vypadá nadějně s jeho rekonstrukcí. V čem vám to do budoucna usnadní (zpříjemní) práci?
Dům hasičů byl v okolí 100 kilometrů unikát. Město zde v rámci podpory spolků bezplatně poskytlo v roce 1999 prostor pro kancelář Okresního sdružení hasičů (OSH). Jedná se o servisní kancelář pro všechny sbory dobrovolných hasičů z okresu. Jenže s rozšířením spektra úkolů, které jsou svěřeny městské jednotce, a také zvýšením kategorie začalo být soužití v Domě hasičů těžší. Dům byl v režimu kancelářské budovy, návštěvy musely procházet okolo techniky. Pokud se sešel zásah jednotky se zasedáním orgánů OSH, nastal problém s parkováním. Komplikaci to přineslo i v současné krizi, Ministerstvo vnitra doporučilo omezení provozu budov pouze na výjezdovou činnost a omezení spolkové činnosti. To je však v kancelářské budově nemyslitelné.
Rekonstrukci si budova zaslouží, město ji dostalo v rámci celého areálu Elektropřístroje. Právě zdejší podnikoví hasiči ji vystavěli vlastníma rukama. Kromě velké části nábytku jsou zde původní okna, elektroinstalace v patře, fasáda. Město Písek je poměrně velké, takže nedosáhne na dotace. Ten systém mně osobně přijde malinko diskriminační, malým dáme, velcí na to mají, tak si to zaplatí. Celkové rekonstrukce jako kolegové v Protivíně či Záhoří se tak nedočkáme. Nicméně částečnou rekonstrukci máme přislíbenou. S paní místostarostkou, které se na místě byla podívat, budeme pracovat na studii. Z té pak vznikne projekt, ten se následně nejspíš rozdělí do několika etap, aby akce zbytečně nezatěžovala městský rozpočet.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
