Kdo si zejména leden bude pamatovat jako opravdovou zimu, má pravdu jen zčásti. Sněhová pokrývka a nízké teploty sice ve srovnání s předchozími zimami byly mimořádné, z dlouhodobého hlediska ale zima patřila k teplotně průměrným.

Jak ale podotýká Miloslava Starostová, klimatoložka českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, se srážkami to nebyla žádná sláva. „Bohužel, ačkoliv jsme si sněhu poměrně užili, tak srážkově byla zima jako celek podnormální. Často se vyskytovalo anticyklonální inverzní, mrazivé počasí, které je na srážky chudé. Prosinec byl srážkově podnormální, místy až silně podnormální, leden hodnotíme jako srážko᠆vě normální až podnormální a ani únor moc srážek nepřinesl, zůstal srážkově normální až podnormální," shrnula naměřená data.

Vývoj srážek na jihu Čech.Zdroj: red

Klamný dojem vydatných srážek mohl vyvolat fakt, že sněhová pokrývka vzhledem k mrazům zůstávala dlouho ležet. „V Českých Budějovicích ležela souvislá sněhová pokrývka o výšce 1 cm a více od 3. 1. do 3. 2. 2017, na horách ležela souvislá sněhová pokrývka, i když nepříliš vysoká, nepřetržitě od 12. 12. 2016, až v lednu sněhu poměrně dost přibylo," připomíná Miloslava Starostová.

Ve výsledku se nedá počítat, že by se letošní sníh příliš výrazně promítl do nasycenosti půdy vodou. „Vzhledem k tomu, že množství srážek za zimu 2016 až 2017 bylo podnormální, nasycenost půdy vláhou se pravděpodobně nenavýší, ale je výhodou, že většina vody ze sněhu se do půdy vsakovala postupně," poukazuje klimatoložka na určité plus.

Mimořádným výkyvům zatím nenasvědčuje stav povrchových vod. Situaci trvale monitoruje vodohospodářský dispečink Povodí Vltavy. Podle toho jsou v současné době vodní stavy a průtoky na sledovaných tocích v mezích dlouhodobých průměrů. 

Stav podzemních vod. Zdroj: red

Česku hrozí sucho. Problémy hlásí především jih Moravy

Čechy - Sedmkrát větší množství vody než obvykle museli před dvěma týdny vypouštět vodohospodáři z Novomlýnských nádrží na jihu Moravy. K mimořádnému opatření kvůli záchraně suchem ohrožené obory Soutok se uchýlili poprvé po devatenácti letech.

Příběh celkem výstižně ukazuje na problém s nedostatkem vody v zemi.
Z aktuální zprávy Českého hydrometeorologického ústavu z minulého týdne vyplývá, že na 37 procentech mělkých vrtů v republice je hladina podzemní vody na úrovni silného či mimořádného sucha.

„V povodí horního Labe, Orlice, Labe od Orlice po Jizeru, Jihlavy, Dyje, soutoku Dyje a Moravy a Bečvy je hodnocen stav hladiny podzemní vody jako silně podnormální," píší hydrometeorologové.

SNÍH NEPOMOHL
Hlavním problémem je fakt, že jsme na „střeše" Evropy. Do země prakticky žádná povrchová ani podzemní voda nepřitéká. „Naopak ji posíláme okolním státům," říká moravskoslezský hydrolog Jan Unucka.
Příliš nepomohlo ani to, že během zimy napadlo více sněhu než ve dvou předchozích. Z dlouhodobého pohledu to bylo stále málo.

„Tání sněhové pokrývky tedy nestačilo nějakým mimořádným způsobem doplnit hladiny podzemních vod," dodává Unucka.

Ostatně nejen se sněhem to není žádná sláva.
„Úhrn srážek od začátku letošního roku k dnešnímu datu činí na Moravě jen asi 75 procent dlouhodobého normálu z let 1961 až 2010. Tím se prohlubuje deficit z roku 2015, který činil na Moravě 120 milimetrů," přidává se brněnská hydroložka Eva Soukalová.

JE MOC TEPLO
Zčásti za to může i celosvětová změna klimatu – ve střední Evropě se mění zejména rozložení srážek v průběhu roku. Více jich je v zimě, méně na jaře. Zásoby podzemních vod se tak nedoplňují dostatečně a pravidelně.
A nepomáhá ani růst průměrné teploty, která se za posledních padesát let zvedla o 1,2 až 1,8 stupně Celsia. Kvůli tomu se zase více vody vypařuje z půdy.

Česko tak patří mezi tři suchem nejohroženější státy v Evropě.
Zásoby využitelné sladké vody v přepočtu na jednoho obyvatele jsou dle evropského statistického úřadu Eurostat u nás třetí nej-menší, hůře jsou na tom jen ostrovy Malta a Kypr.

HLAVNĚ NEPLÝTVEJME
Co s tím dělat? „Je žádoucí, abychom krajině vrátili schopnost zadržet více vody, zmenšili plochy oseté jednou komoditou, zvýšili rozmanitost pěstovaných plodin," vyjmenovává Miroslav Trnka z Ústav výzkumu globální změny Akademie věd.

Další z logických možností je jímat dešťovou vodu v nejrůznějších nádržích.
Ostatně ministerstvo životního prostředí přišlo s plánem dotovat nádrže na dešťovou vodu s názvem Modrá úsporám, který se rozbíhá právě nyní v dubnu. Lidé budou moci získat od státu až 60 tisíc korun.
„Je to výborný návrh a měl by být co nejdříve realizován. Odvádět vodu do kanalizace je neskutečné plýtvání. Zadržená dešťová voda má různé využití, ke kterému nebudeme používat vodu pitnou, jak se nyní děje," podotýká Jaroslav Rožnovský, šéf brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Například zalévaní zahrad pitnou vodu je podle hydrologů téměř zvrácenost.