Vedení zoo má i přes uzavřené prostory nemalé náklady na jejich vytápění, údržbu a také krmení krokodýlů. Na některé vládní kompenzace ale i přesto nedosáhne. Například program Antivirus se totiž nevztahuje na zaměstnance, kteří jsou v práci. Znamená to, že například pro ošetřovatele zvířat nemá jejich zaměstnavatel nárok na náhradu mezd. Ředitel zoo Miroslav Procházka se proto snaží vyjednat výjimku. "Jednáme s paní ministryní Maláčovou o výjimce, aby se ošetřovatelé mohli tohoto programu také zúčastnit. Už jsme posílali dva dopisy," říká a doufá, že jednání přinese kladný výsledek.

Jak přiznává majitel zoo, krokodýlům chybí také kontakt s návštěvníky. "Ta zvířata, která nejsou spárovaná, jsou nervóznější. Každý návštěvník u nás vždy zažije nějaký ten útok krokodýla nebo interakci s ním. Když procházím uzavřenou zoo, tak ta zvířata jsou aktivnější a dorážejí na sklo, protože se nudí," dodává Miroslav Procházka.

Z hlediska šíření koronaviru je přitom krokodýlí zoo podle jejího ředitele riziková minimálně. Mohou za to především teploty, které se celoročně udržují na hodnotách 28 až 35 stupňů celsia a vlhkost 90 procent. To jsou podle Miroslava Procházky důvody, proč jsou interiéry zoo při dodržování základních hygienických pravidel bezpečné. "Je prokázáno, že ve vlhku virus hned padá na zem, takže se na vás nechytí a v teple hyne. To je vlastně i případ Afriky, proto se tam virus tolik nešíří," upřesňuje chovatel.

Podle návštěvnických statistik prošlo během dvou měsíců loňských letních prázdnin branami krokodýlí zoo v Protivíně 34 tisíc lidí z celé republiky. Ani jednou ale nebyla hygieniky vytrasovaná, což znamená, že uvnitř nedošlo k žádnému případu přenosu nákazy koronavirem.

Jana Urbanová