Strakonicko - Lesní správa Lesů České republiky, s. p., Vodňany nabízí lidem k prodeji palivové dříví v rámci samovýroby. „Lidé řeknou své požadavky a my jim určíme, co a kdy můžou pokácet za stromy. Jsou seznámeni s bezpečností práce a na své riziko si mohou v lese dřevo sami vyrobit,“ řekl lesní správce Viktor Blaščák.

Kupující neodradí, že mají s pokácením stromu a s jeho seřezáním práci. „Zájem o dřevo je větší než kdy dříve. Například loňský rok byl v tomto ohledu rekordní,“ doplnil Viktor Blaščák.

Lesní správa Lesů České republiky, s. p., Vodňany má označeny stromy, které jsou určeny k pokácení. Podle Blaščáka se kontroluje, zda lidé pokáceli správné stromy a kolik si toho odváží. „Někdo chce dřevo jen do krbových kamen a někdo topí v kotli na dřevo celou zimu, množství je různé,“ upřesnil.
Důvodem, proč lidé chtějí dříví i za cenu vynaložení vlastního úsilí na samovýrobu, si Viktor Blaščák vysvětluje rostoucími cenami energií. „Lidé šetří,“ zhodnotil Blaščák.

Odborný lesní hospodář Zdeněk Kadlec říká, že největší zájem je o dříví, které leží u přístupových cest a je snadno dostupné. Jsou ale prý lokality, ke kterým se lidé pro dřevo obtížně dostávají, a proto o něj takový zájem není. „Zájem je především o levné palivové dříví,“ řekl Zdeněk Kadlec.

A vydávají se lidé do lesa nařezat dřevo načerno? „Pokácené stromy většinou hned odvážíme, takže meziskládek máme minimálně,“ sdělil Kadlec. Ke krádežím dřeva prý dochází jen výjimečně. „V minulém roce jsem kvůli krádeži volal policii asi jen čtyřikrát. Snažím se lidem vycházet vstříc a krádežím předcházet,“ uvedl Kadlec. Krádeže zatím nezpůsobují žádné větší ekonomické škody.

Jako palivo slouží většinou staré a popadané stromy

O určení a vytipování palivového dřeva se stará i hajný obce Strašice Antonín Kouba. „Lidé si v obci zařídí povolení a já jim ukážu, kde a co můžou nařezat,“ řekl Kouba. Jednou z možností, jak palivové dřevo získat, je pokácení stromu, ale některé dřevo může být už připravené k odvozu nebo jsou k dispozici zbytky dřeva po těžbě.

Antonín Kouba spravuje lesy kolem Strašic, Škůdry a Lhoty pod Kůstrým.

Neodradí zájemce, že si musejí dřevo sami pokácet a rozřezat? „Je to levnější, takže z devadesáti procent si lidé dřevo nařezají sami. Módou je štěpkování. Zbytky, které zůstanou po těžbě dřeva, si lidé s oblibou na místě naštěpkují. Větve se tím rozsekají asi na pěti až sedmicentimetrové kousky a vzniklou drť si lidé odváží v pytlích domů,“ uvedl hajný.

„Dnes je motorová pila každému dostupná, takže není problém, aby si dřevo zájemci zpracovali sami,“ doplnil Kouba. Pro palivo si sem jezdí především lidé z okolních obcí. Podle Antonína Kouby nejsou krádeže dřeva v jeho revíru obvyklé. „Ještě jsem nikoho nepřistihl,“ doplnil.

Vlastní dřevo

Manželé Chodlovi jezdí pro dřevo do svého lesa. „Vozíme to, které bylo popadané. Tímto způsobem se les vyklidí od starého dříví,“ řekla Věra Chodlová.
„Když jsou velké mrazy, přidáváme ke dřevu i uhlí pro větší výhřevnost,“ doplnila Věra Chodlová.

Kolik námahy stojí udělat si na zimu palivové dříví? „Na zimu potřebujeme tak 25 m³. Dřevo připravujeme většinou na podzim,“ upřesňuje. A najdou se i v soukromém lese ti, kteří by se vypravili krást dřevo? „ Ani jsem neslyšela, že by se tu někde dřevo kradlo,“ doplnila.

Krádež dřeva do pěti tisíc korun je posuzována jako přestupek, nad částku pět tisíc korun jde o trestný čin. Způsobenou škodu, která odcizením dřeva vznikne, může kromě soudního znalce odhadnout lesní správce nebo hajný.

V případě, že při kácení dojde k újmě na životním prostředí – například vykácení větší plochy, než je povoleno – může jít o trestný čin. V takovém případě rozhoduje o výši trestu rozsah ekologického poškození.