Proč ale město chce všechny akcie? Má totiž v plánu vytvořit holding, neboli koncern, svých organizací. Z teplárny, pivovaru, technických služeb, STARZu a dalších vytvořit jednu velkou akciovou společnost. Ale pro tu potřebuje, aby firmy, které ji mají tvořit, byly ve skvělé finanční kondici. A to dost dobře nejsou. Tedy zatím nejsou. Například teplárna má dluhy, svoji ekonomiku teprve stabilizuje a vyřešeny nemá ani smlouvy s některými odběrateli. A není jediná.

Město ale nepotřebuje celých 100 procent. Stačí mu o deset méně, aby mohlo provést tzv. squeeze out, tedy nucený přechod účastnických cenných papírů, běžně se tomu říká vytěsnění akcionářů. Smyslem je umožnění řádného fungování akciové společnosti a soustředění kapitálu, investování, podnikání a dosahování zisku bez zbytečných průtahů. Jde o zcela legální způsob a nedávno tímto způsobem vytěsnila akcionáře (mimochodem i město Strakonice) například jedna významná bankovní instituce.

Petr Škotko

Dalším výrazným vlastníkem akcií teplárny je společnost SEVEn, která se zaměřuje na poradenství v oblasti rozvoje podnikání a ekonomicky efektivního využívání energie. Má 13,9 procent akcií, které v podstatě ani nepotřebuje, protože víceméně v teplárně kvůli omezení dodávek uhlí končí. Nic jí tedy nebrání své akcie Strakonicím prodat.

Kdo by ale holding řídil. Některý ze současných ředitelů zmíněných podniků? Pavel Hřídel z teplárny? Dušan Krankus z pivovaru? Ludvík Němejc z technických služeb? Pavel Mareš z plavečáku a nebo František Christelbauer z kulturáku? To těžko. Proč by strkali hlavu do smrtící smyčky! Vždyť by chyběli na svých místech, kde odvádějí stoprocentní práci. A přivézt někoho cizího? To nynější vedení Strakonic zkoušelo v případě ředitele teplárny a odborník Bohumír Fíla ze západních Čech skončil během několika týdnů. Nehledě na to, že spravovat majetek v hodnotě třeba miliardy korun je velmi nebezpečné lákadlo a těžký test na odolnost morální síly.

První, co rada potřebuje, je zmapovat majetek města. Řešením by bylo určit některého z radních s ekonomickými a podnikatelskými předpoklady, který by řídil a kontroloval chod všech společností. Věděl by, co potřebují, kde mají problémy a v čem jsou silné. Vznikl by ucelený přehled s nulovým rizikem. Schopní lidé na tento úkol v radě sedí – například místostarosta Rudolf Oberfalcer nebo Pavel Zach. Oba se v podnikání a ekonomice vyznají. A protože celý záměr je zatím jen na papíře, za úvahu tato varianta jistě stojí.