Slunečný den. Na šňůrách mezi stromy schne prádlo a vyfouknutá matračka. Někdo ještě ve stanech vyspává, jiný se chystá k odplutí a připravuje lodě, někdo nabírá síly u stánku rychlého občerstvení. Je před polednem a kemp ve Střelských Hošticích i díky pěknému počasí ožil.

Od pondělí tady přespávají otec s dcerou, Petr (49) a Hana (23) Kamarytovi z Úhonic, kteří společně s partou třiadvaceti lidí a psem připluli na řece ze Sušice. „Byli jsme tady už před pěti lety, když jsme sjížděli Otavu. Oceňujeme hlavně čisté záchody, to je důležité. Myslím si, že se provozovatel o kemp dobře stará,“ říká Petr Kamaryt. „Také jsme jednou byli v kempu, kde nechali vysokou trávu. Ještě za to chtěli peníze. Ale tady je i hřiště. Také tu docela dobře vaří, můžeme si vybrat z několika jídel,“ doplňuje svého otce Hana.

Přesvědčuji se, že toalety a sprchy jsou v kempu čisté a udržované. Vybaveny jsou nerezovými bateriemi a stojánky na mýdlo. Vstup k nim neprovázel žádný zápach, naopak bylo cítit vůni mýdla a šamponu. K zázemí kempu patří i dřevěný stánek, kde si mohou návštěvníci koupit jídlo a pití. V areálu je také hřiště a na samém okraji stojí velký dřevěný vor, který tu skončil po své plavbě, když se před čtyřmi lety otevíralo Muzeum řeky Otavy a voroplavby, sídlící hned naproti přes řeku.

V kempu se v době mé přítomnosti pohybovalo asi 120 lidí. Během hodiny některé stany zmizely a vodáci pokračovali v další cestě. Že jsou právě oni nejčastějšími nocležníky, potvrzuje provozovatel Tomáš Podrůžek. „Jezdí sem ale také rekreanti, například rybáři,“ řekl.
Kemp stojí u samého břehu Otavy. Právě díky své poloze nabízí i řadu zajímavých zákoutí. Řeka omýlá břeh, kterým prorůstají kořeny vzrostlých stromů. Jak jsem viděla, někteří si rádi jen tak leží u břehu v loďce a dívají se do korun stromů nad sebou.

Večerka v půlnoci

I v kempu ale platí jistý režim a nocležníci musí dodržovat večerku, která je stanovena na půlnoc. „Spaní je to zajímavé. Člověk se ráno vzbudí a neví, jestli je to jeho hlava nebo cizí. Večery trávíme u ohně, hraje se a zpívá,“ popsal Petr Kamaryt, který s partou v příštích dnech plánuje jet na lodích dále za Písek.

Zatímco Kamarytovi ještě zůstávají, jedni vodáci právě spouštějí své lodě do vody a chystají se k odplutí. „Sjíždíme do Štěkně. Dnes jsme tu přespali a jsme spokojení, protože tu je dobré zázemí a příjemní lidé,“ pochvaluje si Václav Větrovský (58). „Byl jsem na vodě před pětadvaceti lety a můj syn ještě nebyl nikdy. Proto jsme se rozhodli vyjet a hned po prvních pěti minutách jsme se vyklopili.“ Patnáctiletý Tadeáš hned dodává: „Bylo to hrozný. Na to nezapomenu. Chtěli jsme se otočit a poněkud to nezvládli.“ Vodáci se o své zážitky s ostatními v kempu rádi dělí. Každý rád vypráví, jaká byla plavba po řece a co je na cestách potkalo.

Desátým rokem

Kemp je v provozu už deset let. „Předtím tu byla zelená louka. Každý rok se snažíme udělat něco dalšího. Letos máme nové lavice na kryté terase u občerstvení,“ vysvětlil Tomáš Podrůžek. V kempu pracují jen jeho rodinní příslušníci.

„Přes noc tady bývám já a někdy je nutné nocležníky ukázňovat. Večerku držíme i kvůli dětem, kterých tu přespává také poměrně hodně,“ říká provozovatel, který jako bývalý vodák dokáže pochopit jejich potřeby. „Dříve jsem jezdil na vodu a vzpomínám, že nám tehdy chybělo všechno. Kempů tehdy moc nebylo, třeba v Horažďovicích nás nechávali přespat na hřišti,“ zavzpomínal. Podle provozovatele se najdou i tací, kteří odejdou bez placení. Jsou to ale ojedinělé případy. Někteří návštěvníci si zase zdejší kemp oblíbili a přijíždějí sem opakovaně. „Určitě už mám pár kamarádů, které jsem poznal právě tady,“ řekl.

Kemp je také místem setkávání. Nejen pro partu lidí, kteří sjíždějí vodu společně, ale i pro ty, kteří by se jinak možná vůbec nepotkali.

Provoz

Kemp je v provozu od 1. května do 15. září. Vstupné se zde neplatí. Nocležné stojí 35 korun, to neplatí pro děti pod 120 cm. Použití sprchy stojí 20 korun. Rychlé občerstvení funguje denně do půlnoci. Vejde se sem až 100 stanů.