Středa 16. března. Policisté Vladislav Topka a Jan Adámek z Obvodního oddělení v Radomyšli zachránili život šestašedesátileté řidičce. Ta havarovala nedaleko místa, kde právě prováděli běžnou silniční kontrolu.

Neděle 8. května. Praporčice Marie Mindlová ze strakonické 25. protiletadlové raketové brigády V Lipkách při dnu otevřených dveří u tohoto útvaru udržela při životě jedenapůlletou holčičku, která upadla do bezvědomí.

Úterý 14. června. Policisté Jaroslav Janda a Petr Sivera ze strakonického obvodního oddělení rozmluvili sebevraždu devětačtyřicetiletému muži pod jezem na Křemelce ve Strakonicích.

Neděle 7. srpna. Kapitán Martin Lebeda ze strakonické vojenské posádky na dovolené na Islandu zachránil několik lidí před utonutím, když autobus, v němž také cestoval, sjel po nehodě do jezera.

Pondělí 8. srpna. Strakonický městský strážník Roman Domín pomohl svému sousedovi, který zůstal ležet bezmocný ve svém bytě.

Pět běžných dnů. Ale sedm hrdinů, kteří obdrželi děkovný list na letošním Společenském večeru pro záchranáře. Strakonická radnice touto cestou vyjadřuje úctu těm, kdo vloni neváhali výjimečným způsobem pomoci či zachránit život.

Sedm lidí může dál žít díky odvaze druhých

Je jich sedm. Ve čtvrtek 2. února převzali ocenění na Společenském večeru pro záchranáře. Takto město už potřetí ocenilo mimořádné činy těch, kdo i v rámci své profese pomáhají druhým. Zde přinášíme jejich příběhy z loňského roku.

Ve středu 16. března kolem půl třetí odpoledne byli policisté z obvodního oddělení v Radomyšli – Jan Adámek a Ladislav Topka – na stanovišti jen kousek nad Radomyšlí. Běžná kontrola. „Od Radomyšle jel červený favorit. Viděli jsme, že už na hlavní silnici má řidič nějaké problémy, protože jel pravým kolem v příkopu,“ vypráví Ladislav Topka. Auto odbočilo na obec Láz. „Stále jelo v příkopu. Pak se najednou začalo točit ve vzduchu a dopadlo na louku,“ pokračoval policista. Svým rychlým rozhodnutím pomohli starší řidičce z Radomyšle zaklíněné ve voze. Tím jí zachránili život.

Bylo kolem poledne v neděli 8. května, kdy u 25. protiletadlové raketové brigády V Lipkách vrcholil den otevřených dveří. Před posádkovou ošetřovnou se objevila maminka s jedenapůlletou holčičkou, která kolabovala. Na místo přivolali praporčici Marii Mindlovou, která měla na starosti zdravotní zabezpečení celé akce. Mezitím přijel kolega se sanitkou s vybavením. „Na zemi leželo batole v bezvědomí. Byla to holčička a přestávala dýchat. Proto jsem ji nejprve prodýchla,“ vzpomíná třiatřicetiletá žena, která je původní profesí všeobecná zdravotní sestra a u armády je šest let. Mezitím dorazil kolega s vojenskou sanitkou, kde bylo další vybavení. „Stačila jsem si jenom pomyslet, že budeme muset improvizovat. Jinak mi tak samo naskočilo, co mám dělat,“ dodala. A to se skutečně potvrdilo. Pomůcky, které měli k dispozici, byly určeny pro dospělého. „Museli jsme něco ustřihnout, něco podložit a bylo to,“ poznamenala. Pak už dorazila přivolaná zdravotnická záchranná služba, která se už dál o holčičku postarala.

Služba policistů Jaroslava Jandy (28) a Petra Sivery(24), kteří jsou oba u policie čtyři roky, přinesla v úterý 14. června kolem 19. hodiny nečekaný zvrat. Do řeky skočil nějaký muž – tak zněla slova operačního důstojníka. „Tak jsme s kolegou vyběhli po toku řeky Otavy a pod jezem u Křemelky jsme skutečně zahlédli muže v korytu řeky. Stál uprostřed po prsa ve vodě,“ ujal se vyprávění za oba Jaroslav Janda. Snažili se ho přemlouvat, aby šel zpátky na břeh. Na to však nereagoval a pořád opakoval, že se chce utopit. „Stále jsme se s ním snažili komunikovat. Jak čas plynul, bylo na něm čím dál tím víc vidět, že mu docházejí síly. Bylo sice ke dvaceti stupňům, ale voda byla studená. Navíc v jeho stavu hrálo roli i to, že byl pod vlivem alkoholu,“ pokračoval Jaroslav Janda. Pak muž zamířil středem řeky k jezu, kde se valila voda. Byl už hodně dezorientovaný, tak jsme s kolegou šli do vody a převedli ho na druhou stranu,“doplnil. Ani jeden z nich v tu chvíli nepřemýšlel nad tím, jestli se jim nemůže něco stát. Pak už si nešťastníky převzala záchranná služba. Se svými vzpomínkami přispěl i Petr Sivera. „Já si dodnes pamatuji, jak už byl promrzlý a jak byl dezorientovaný. Když jsme na něj volali, ať jde k nám, tak začal odpovídat, že jde, ale že neví, kde jsme,“ řekl. Asi před měsícem prý toho muže potkal, a ten říkal, že si z toho celého vůbec nic nepamatuje.

V neděli 7. srpna cestoval kapitán Martin Lebeda (42) ze strakonické 25. protiletadlové raketové brigády V Lipkách společně s dalšími 11 českými turisty v expedičním vozidle na Islandu. „Jeli jsme kolem jezera, když se pod námi nečekaně utrhla krajnice,” vzpomíná. Během okamžiku byl vůz pod vodou, prý se potopil do hloubky deset až patnáct metrů. Většině lidí se podařilo vyplavat a dostat se ke břehu. Až na tři, kteří v kabině uvízli. Martin Lebeda jim pomohl na hladinu a ke břehu.

Starší nemocný muž upadl 8. srpna ve svém bytě tak nešťastně, že se zaklínil a nemohl se pohnout. Jeho volání o pomoc zaslechla sousedka. Před domem naštěstí zahlédla strážníka Romana Domína, který tam také bydlí. Ten do bytu v prvním patře vlezl, aby muži pomohl. „Nemyslel jsem v tu chvíli na nic, prostě jsem tam vlezl. Pro mě to nebylo žádné hrdinství, takové věci děláme jako strážníci běžně. Tady to bylo s tím rozdílem, že jsem byl v civilu a že to bylo u mě v domě. Kdyby tam byl někdo jiný, určitě by udělal to samé. Beru to jako běžnou normální věc,“ řekl skromně. Romanu Domínovi je 32 let a u Městské policie ve Strakonicích slouží deset let.

Pět obyčejných dnů, které na první pohled nijak nevybočují z normálu. Pro několik lidí ale jsou to dny, které budou mít v hlavě, či zaškrtnuté v kalendáři, ještě mnoho let.