Logo Deník na návštěvě.Zdroj: Deník

„Takže náplava, i když ne z daleka. Pocházím z Cehnic, a když jsem jednoho dne musela vyřešit svou bytovou situaci, jasná volba byly Drahonice, kde žila má rodina a přátelé,“ říká Petra Malínková

Kdy, odkud a jak jste se dostala do Drahonic?

V Drahonicích bydlím od roku 2007, takže „náplava“, i když ne z daleka. Pocházím z Cehnic, a když jsem jednoho dne musela vyřešit svou bytovou situaci, jasná volba byly Cehnice, kde žila má rodina a přátelé. Ale tam zrovna nebyl na prodej žádný menší domeček. Nemohla jsem čekat rok, nebo dva, protože jsem zároveň stěhovala i moje v té době již deset let fungující květinářství, na které jsem prostory našla celkem rychle ve Strakonicích. A pak přišla láska na první pohled právě v Drahonicích! Malá chaloupka u cesty, která se mi vždy líbila a o které mi všichni sousedé říkali, že si zaslouží jen bagr a srovnat se zemí. Jenomže já už při první návštěvě mezi vrátky věděla, že v ní budu spokojená. A tak jsem se tam hned nastěhovala s dvěma malými dětmi a započala doslova sparťanský život. Pár sousedů se mně sice přišlo zeptat, jestli to myslím vážně. Sama ženská s dvěma prcky se nastěhovat do něčeho takového, ale odradit jsem se nenechala. Naopak. Začala jsem si tam plnit své sny, vykoupené spoustou mozolů, slz, absencí odpočinku. Jenomže jsem mezek tvrdohlavý, a tak si tady stále celé ty roky buduji a kutám a moc mě to baví.

Jak jste sama řekla, moc doma vzhledem podnikání nepobýváte. Ale dopřává vám obec k životu vše potřebné? Co byste tady uvítala navíc?

Ano, času mám skutečně moc málo. A vzhledem k tomu, že jsem 20 let chodila do práce i všechny soboty, nemohla jsem nikdy využít všech kulturních akcí a aktivit, které obec pořádala, protože jich je většina právě v sobotu. Musím říct, že ale zdejší spolky a pan starosta se fakt snaží a kulturního i sportovního vyžití mají drahoničtí občané opravdu dost. Například cyklistické vyjížďky, velikonoční a vánoční tvoření, výlov obecního rybníčku, také rybářská soutěž, obecní zabijačka, den dětí, pouťové oslavy, poslední roky také oblíbená návštěva moravských sklípků, masopustní průvod, slavnostní rozsvěcení vánočního stromečku, plesy, zábavy a sportovní utkání. Určitě jsem nevyjmenovala vše. Jediná věc, která mi tady dost chybí, je alespoň pár kilometrů dlouhá cyklostezka kolem Drahonic nebo třeba do některé sousední vesnice. To bych opravdu moc uvítala a myslím, že nejenom já. Chtěla bych tady ale určitě říct, že Drahonice mají skvělého starostu, pana Vokáče. Pod jeho vedením se naše vesnice téměř celá opravila, zvelebila, buduje se stále něco nového, obec prostě žije. Moc si jeho práce vážím.

Co se podle vás v obci událo za poslední dobu nejdůležitějšího?

Myslím, že jedna z velmi důležitých věcí z pohledu rozvoje obce bylo vybudování stavebních parcel, o které byl velký zájem. Během krátké doby vyrostla v Drahonicích zcela nová ulice plná mladých rodin a dětí.

Věnujete se prodeji a aranži květin. Jste květinářkou také doma? Co bychom našli na vaší zahrádce?

Znáte to o té kovářově kobyle, že? Samozřejmě, že se snažím i doma, ale vzhledem k tomu, že se někdy chodím domů jen vyspat, tak už se dávno nehroutím z toho, že si v srpnu všimnu, že mám na vrátkách velikonoční věnec nebo že mám vánoční výzdobu v chodbě už od předminulých Vánoc a tudíž jsem to ty minulé Vánoce měla bez práce. Ale snažím se, abych měla vždy v oknech truhlíky plné kvetoucích kytiček a doma něco živého ve váze ať už ze zahrádky nebo z mého obchodu. Velkou radost jsem si udělala vybudováním zimní zahrady, kde jsem měla v plánu sedět, kochat se a pít kafe. Nějak se to zvrtlo, a tak tam chodím alespoň tu květenu zalévat. A ptáte se, co byste našel na mé zahrádce? Teď po zimně by to nejlépe vystihlo slovo bordel, ale to asi do novin nejde použít, takže řekněme nepořádek. Zatím jsem ještě neměla čas na zahrádce přiložit ruku k dílu, ale teď zrovna krásně kvetou čemeřice, pomalu odkvétají sněženky a chystají se tulipány a modřence. Jinak pěstuji pivoňky, hortenzie, bylinky, hosty, řebříček, pár kvetoucích trvalek, ale v podstatě především rostliny a keře, které jdou používat do vazeb v mém květinářství.

Opět se nám vrací jaro. Co by si lidé měli dát na své zahrádky, aby byly veselé a příjemné na pohled? Jaké jsou typicky české jarní květiny a jakou byste volila zahraniční?

Ano, jaro je konečně tady! A zahrádky pomalu rozkvétají. Všude jsou vidět čemeřice, sněženky, žluté hlavičky talovínů, krokusy, za chvíli nastoupí narcisky, tulipány, modřence. Jarní kytičky vypadají krásně nejen přímo v záhoncích, ale rozzáří také okenní parapet, terasu, balkon nebo vstup do domu. Většina lidí se snaží mít do Velikonoc všechno krásně osázené a vyzdobené. K tomu účelu lze použít všechny druhy jarních květin, které nelze dělit na české a zahraniční. Všechny, které se pěstují u nás v Čechách, se stejně pěstují a používají i v jiných státech. Tak například petrklíče, narcisky, hyacinty, macešky, sedmikrásky, tulipány, pryskyřníky, pomněnky. Já osobně mám ráda truhlíčky a nádoby osázené kombinací třeba tří druhů jarních květinek a různých barev. Protože barev se určitě bát nemusíme, vždyť kdy jindy by měl být svět barevnější, než zrovna teď, na jaře?

Jaké máte další záliby, když se vám zrovna nechce na zahrádku?

No, na zahrádku se mi chce vždycky. Ale samozřejmě koníček jeden velký mám, a tím je běhání lesem, přes pole a louky, kolem rybníků, to opravdu miluji. Teď mám ale už rok zdravotní problémy, kvůli kterým jsem kariéru musela dočasně pověsit na hřebík a neuvěřitelně mi to chybí. Také jezdíme s partou přátel do hor slézat feraty, ale i jen tak lezeme sem tam po horách. Moc se těším, až zdraví dovolí a budu se moci ke sportu vrátit. Kromě pohybu mě také moc baví restaurovat starý nábytek, ale na to čas hledám už opravdu těžko.

Jsou Češi dobří zahrádkáři?

Řekla bych, že Češi jsou skvělí zahrádkáři! Téměř na každé zahrádce jsou vidět kromě kytiček zeleninové a bylinkové záhony, skleníky plné paprik a okurek. Lidé se snaží být soběstační v pěstování zeleniny a ovoce a myslím, že se jim to dost daří.

Co vás pobaví a co rozesmutní?

Když se potřebuji zasmát, pustím si nějakou českou komedii. Ráda mám i ty starší s Menšíkem, Sovákem, Janžurovou, prostě stará česká herecká garda nikdy nezklame! A co mně rozesmutní? Zaručeně mne rozesmutní pohled na naši současnou politickou scénu a každodenní estrády našich politiků. Ale politiku sem tahat nechci. Velmi smutno je mi z narůstající lidské závisti a zloby a vůbec nejhůře snáším, když člověk ubližuje jakémukoliv zvířátku.